Návrh Ústavy Federace Čech, Moravy a Slezska

Ústava Federace Čech, Moravy a Slezska

Preambule

My, svobodní a rovnoprávní lidé, žijící na území historických zemí Čech, Moravy a jižní části Slezska, poučení z chyb minulosti, respektujíce tradice a kulturu našich zemí, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet náš stát v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, jsme se tímto usnesli na ústavě Federace Čech, Moravy a Slezska.

Hlava první - Základní ustanovení

Článek 1

Území Federace Čech, Moravy a Slezska je tvořeno územím dosavadní České republiky, případně dalšími územími, pokud se k němu připojí. Hranice státu lze změnit jen pokud je schválí i spolková země (jsou vyjmenované v článku 8), jíž se dotýká změna příslušného úseku státní hranice.

Článek 2

Hlavním městem Federace je Praha.

Článek 3

Ústavu lze měnit a doplňovat s výjimkou článku 5 a celé Hlavy druhé. Dále nelze zrušit spolkové země a nelze zmenšovat rozsah autonomie spolkových zemí.

Článek 4

1. Občané jsou zdrojem veškeré státní moci; vykonávají ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné, soudní, či prostřednictvím referend
2. Vojenské účast Federace na jakékoliv zahraniční vojenské akci podléhá schválení v celostátním referendu.
3. Jakékoliv zahraniční výdaje Federace podléhají schválení v celostátním referendu.
4. Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
5. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 5

1. Federace je povinna chránit postavení rodin, sociální práva občanů a dále tradice, založené na principech sekularismu, křesťanství a rovnosti pohlaví a důsledně je bránit před snahou přívrženců jiných ideologií, kultur a zájmových skupin tyto tradice zničit, či urážet.
2. Je nepřípustné, aby se na území Federace vyskytovali, či působili jednotlivci, či organizace, které se svojí činností snaží ohrozit postavení rodin, sociální práva občanů, tradice sekularismu, křesťanství, či rovnosti pohlaví, nebo nadřazují svá vlastní pravidla či zákonitosti nad zákony Federace Čech, Moravy a Slezska.
3. Je nepřípustné působení organizací a jednotlivců, jejichž činnost nadřazuje jiné myšlenkové proudy, neuznávající postavení rodin, sociální práva občanů, tradice sekularismu, křesťanství, či rovnosti pohlaví, nebo nadřazující cizince.
4. Je nepřípustné aby na území Federace vyvíjely činnost jednotlivci, či organizace prohlašující o psychických poruchách, vyznačujících se poruchou sexuální identity (transgender), že se jedná o normální chování a že je nutné přizpůsobovat těmto jedincům chod státu, či společnosti.
5. Podrobněji o právech občanů pojednává hlava (bude určeno dodatečně) této ústavy.

Článek 6

Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy, dále zákony Federace a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Článek 7

1. Státními symboly Federace Čech, Moravy a Slezska jsou státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
2. Státní znak je čtvrcený. V prvním poli je znak Čech (Český lev), ve druhém znak Moravy (Moravská orlice), ve třetím znak někdejšího Dolního Slezska, ve čtvrtém znak někdejšího Horního Slezska. V případě připojení dalších území by mělo dojít k rozšíření znaku o symboly těchto území.
3. Státní hymnou budiž píseň respektující všechny spolkové země Federace Čech, Moravy a Slezska. Zakázáno je nadřazovat v ní některou zemi nad ostatní.

Hlava druhá - Členění státu

Článek 8

1. Federace Čech, Moravy a Slezska je svrchovaným, federativním a demokratickým právním státem, založeným na úctě k historickým státoprávním tradicím a na úctě k právům a svobodám občana.
2. Území státu je tvořeno autonomními spolkovými zeměmi, jimiž jsou:

• a) Čechy
• b) Metropolitní země Praha
• c) Země Moravskoslezská
• d) případně další subjekty, pokud se rozhodnou připojit. Tyto další subjekty se mohou stát dalšími spolkovými zeměmi, nebo se mohou stát součástí zemí zmíněných v písmenech a), či c). Pokud dojde ke vzniku dalších spolkových zemí, musí vždy následovat referendum o změně názvu státu.

Článek 9

Je přípustné sloučení Čech a Metropolitní země Prahy, pakliže se pro sloučení vysloví v referendu obyvatelé těchto zemí. V takovém případě by se sloučená spolková země nazývala Čechy.

Článek 10

Spolkové země mají vlastní ústavu, zákony, symboly, finance, soudy, policejní složky, zákonodárné a výkonné orgány a nelze je zrušit.

Článek 11

1. Spolkové země se, s výjimkou Metropolitní země Prahy, člení na okresy a statutární města. Okresy se dále člení na města, městyse, obce a případně jiné celky.
2. Členění na okresy, jakož i zřizování statutárních měst je plně v kompetenci spolkových zemí

Hlava třetí - rozdělení kompetencí mezi Federaci a spolkové země

Článek 12 - výlučné kompetence spolkových orgánů

Mezi výlučné kompetence spolkových orgánů náleží

1. měna a měnová politika
2. armáda
3. energetika
4. dopravní předpisy
5. řízení letecké dopravy a výzkum vesmíru
6. elektronická telekomunikace včetně telefonních a jiných obdobných hlasových služeb
7. garance celostátní kompatibility ve věcech školství, sociální politiky, zdravotnictví a poštovních služeb.
8. organizace voleb do Spolkového sněmu

Článek 13 - výlučné kompetence spolkových zemí

K výlučným kompetencím spolkových zemí náleží obory, které nejsou v působnosti spolkových orgánů a to zejména:

1. organizace voleb do zemského sněmu
2. členění na okresy
3. obecní zřízení
4. životní prostředí
5. průmysl včetně těžby surovin
6. zemědělství
7. územní plánování
8. obchod
9. kultura
10. sport
11. trestní právo a občanské právo
12. výstavba, údržba a správa silnic, dálnic, vodních cest, železniční sítě a letišť
13. řízení pozemní a vodní dopravy
14. vodstvo
15. mateřské školy
16. lázně
17. koupaliště
18. hygienické předpisy
19. správa, zřizování a financování sítě pošt
20. správa, zřizování a financování sítě základních škol, středních škol, učilišť a vysokých škol
21. správa, zřizování a financování sítě nemocnic a dalších zdravotnických zařízení

Článek 14 - sdílené kompetence

1. Spolkové země jsou povinny zachovávat součinnost se spolkovými orgány ve věci poštovních služeb, sociální politiky, školství a zdravotnictví, aby byl zaručen nárok všech občanů na adekvátní zdravotní a sociální péči, školství a fungování poštovních služeb na území celé Federace. Zároveň však mají spolkové země právo spolupodílet se na tvorbě učebních osnov a zajistit na území spolkové země adekvátní výuku historie dotyčné spolkové země.
2. Jak Spolková vláda, tak i spolkové země mohou vést samostatnou zahraniční politiku, avšak zahraniční politika spolkových zemí nesmí být v rozporu se zahraniční politikou Federace.

Článek 15 - přenesení kompetencí

Spolkové orgány mohou rozhodnout o předání části svých kompetencí spolkovým zemím, případně mohou spolkové země část svých kompetencí, po dohodě se spolkovými orgány, předat spolkovým orgánům.

Článek 16 - vznik dalších kompetencí

V případě nutnosti bude o příslušnosti výkonu dalších, dosud nevykonávaných, kompetencí rozhodovat celostátní referendum. Následně bude daná oblast spravována buď spolkovými zeměmi, nebo spolkovými orgány.

Hlava třetí - spolková zákonodárná moc

Článek 17

1. Spolková zákonodárná moc ve Federaci Čech, Moravy a Slezska náleží Spolkovému parlamentu.
2. Spolkový parlament má dvě komory: Spolkový sněm a Spolkovou radu.
3. Spolkový sněm má 199 poslanců a volby do něj se konají každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení
4. Do Spolkové rady vysílají své zástupce jednotlivé spolkové země.

Hlava šestá

Článek (číslo bude stanoveno dodatečně) - Zaručená práva

1. Každý cizinec, nacházející se na území Federace Čech, Moravy a Slezska ilegálně, avšak respektující ustanovení článku 5 této ústavy, má omezena svá lidská práva pouze na ochranu bezpečí svého života, zdraví a zajištění základního životního a sociálního minima do doby vyhoštění nejdéle do 7 dnů.
2. Každý cizinec, patřící ke kulturně nekompatibilním skupinám, tedy skupinám, nerespektujících článek 5 této ústavy, bude nekompromisně vyhoštěn, aniž by měl nárok na zajištění jakýchkoliv sociálních práv. V případě, že by se vyhoštění bránil, může být sáhnuto k mimořádným prostředkům.
3. Každý cizinec, dočasně a legálně nacházející se na území Federace Čech, Moravy a Slezska jako host má zaručena svá lidská práva, na svobodu vyznání, názoru, volného pohybu, právo na svůj majetek a svobodné nakládání se svým majetkem, na ochranu bezpečí svého života, zdraví, majetku a základní zdravotní péči, přičemž je povinen respektovat článek 5 této ústavy.
4. Každý člověk žijící s povolením na území Federace Čech, Moravy a Slezska, respektující článek 5 této ústavy, má zaručena svá lidská práva, právo na svobodný život, svobodný zdroj obživy poctivým způsobem, svobodu vyznání, názoru, volného pohybu, právo na majetek a převod majetku, na ochranu bezpečí svého života, zdraví a majetku, dostupnost zdravotní péče, vzdělání a kultury.
5. Každý občan České republiky má zaručena svá lidská práva, právo na svobodný život, svobodný zdroj obživy poctivým způsobem, svobodu vyznání, názoru, volného pohybu, právo na majetek a převod majetku, své dědictví, na ochranu bezpečí svého života, zdraví a majetku, zdarma bez výjimek na plnou zdravotní péči, důchod a podporu v nouzi, náklady na vzdělání do 18 let, vzdělání a dostupnost kultury, práva volit a být volen a povinnost bránit tuto zemi, Ústavu a stát.

Článek (číslo bude stanoveno dodatečně) - Omezení práv

1. Občanovi, jehož psychický zdravotní stav neumožňuje chovat se bezpečně vůči svému okolí, či vůči sobě samému, nebo hrozí, že v důsledku svého zdravotního stavu nebude schopen hospodařit se svým majetkem a finančními prostředky, může soud omezit práva a přidělit opatrovníka.
2. Prosazování a šíření ideologie, či náboženství, jehož postoje jsou v rozporu s článkem 5 této ústavy, je trestné a takový občan ztrácí doživotně aktivní i pasivní volební právo, jakož i právo pracovat v jakýchkoliv veřejných funkcích, jako jsou kulturní pracovníci, spisovatelé, sociální pracovníci, či pedagogové.
3. Občan, který se dopustí lehkého trestného činu (krádež menší částky peněz, pečiva, či potravin) z důvodu utišení hladu, bude povinen vykonat obecně prospěšné práce a bude při výkonu tohoto trestu pod nuceným dozorem. O ostatní práva však nepřichází.
4. Občan, který se dopustí lehčího trestného činu (krádež větší sumy peněz, přepadení bez ublížení na zdraví), ztrácí dočasně svobodu a doživotně aktivní i pasivní volební právo volební právo, jakož i právo pracovat v jakýchkoliv veřejných funkcích, jako jsou kulturní pracovníci, sociální pracovníci, či pedagogové. Ponechává se mu však právo být spisovatelem, vytvářet filmy apod.
5. Občan, který se dopustí těžkého trestného činu (vražda, těžké ublížení na zdraví, znásilnění apod), ztrácí kromě svobody doživotně aktivní a pasivní volební právo volební právo, jakož i právo pracovat v jakýchkoliv veřejných funkcích, jako jsou kulturní pracovníci, spisovatelé, sociální pracovníci, či pedagogové. Ponechává se mu však právo být spisovatelem, vytvářet filmy apod.
6. Za obzvláště surově provedené vraždy, znásilnění, či těžká ublížení na zdraví ztrácí občan nejen aktivní i pasivní volební právo, ale i právo na život a odsuzuje se tedy k trestu smrti.
7. Občan, u něhož je podezření ze spáchání krádeže, přepadení, ublížení na zdraví, či vraždy a je při tomto svém činu zaznamenám fotoaparátem, či kamerou, ztrácí rovněž nárok na ochranu osobnostních práv a je možné pořízené videozáznamy, či fotografie neomezeně šířit, aby bylo umožněno jeho včasné zadržení, přičemž věk podezřelého nehraje žádnou roli.
8. I po propuštění z výkonu trestu lze společnost neomezeně informovat o trestní minulosti dotyčného jedince, aby bylo zajištěno bezpečí společnosti před případnou recidivou dotyčného jedince.