Hřebeč (Koclířov)
Hřebeč (německy Schönhengst)[1] je osada obce Koclířov, tvořící zároveň její ZSJ. Je zde evidováno 16 adres.[2] Osada byla založena roku 1620.[3]
Hřebeč se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, přičemž česká část vždy náležela a stále náleží ke k.ú. Koclířov, zatímco k Moravě náleží jižní, jihovýchodní a východní část.[4][5] Moravská část byla původně rozdělena mezi katastrální území Moravská Kamenná Horka [6] (popisná čísla 2, 7, 8, 10, 11 a 14) a Boršov u Moravské Třebové [7] (malá část na východě s popisnými čísly 12 a 17). Ke sloučení celé zástavby v rámci k.ú. Koclířov došlo k 1. lednu 1953 [8] podle povolení KNV v Brně zn. I/1-045.1-8/11-1952-M ze dne 18. listopadu 1952 a Krajského soudu v Brně zn. Spr. 1155-16/1952 ze dne 9. září 1952.
Na území dnešní Hřebče založil již roku 1280 Boreš z Rýzmburka hrad, který používal jako loupežný při důležité olomoucké obchodní cestě. V osadě stávala dřevěná kaple sv. Jana Nepomuckého, nahrazená v letech 1869-70 současnou neogotickou kaplí sv. Josefa. Nad vstupním portálem kaple je umístěna kamenná deska s letopočtem 1890. Před kaplí se nachází ( v současné době r. 2010 rozložen) spodní část kamenného kříže(?) s reliéfem Krista a Panny Marie z roku 1874. Kaple je dominantou díky silničnímu tunelu, který byl pod ní proražen. Poblíž byly provozovány významné lupkové doly s žáruvzdornými jílovci. Těžba lupku byla ukončena v roce 1991. Z prostoru bývalých dolů na Hřebči vede do Mladějova na Moravě 11 km úzkorozchodné železnice, kde je budováno muzeum průmyslových železnic. Z Hřebče je nádherný výhled do moravskotřebovské kotliny na Boršov a Moravskou Třebovou.
pověsti
fauna
- motýli : vřetenuška obecná (Zygaena filipendula), babočka admirál (Vanessa atalanta), babočka paví oko (Inachis io)
Reference
- ↑ http://www.zwittau.de/orte/schoenhengst/schoenhengst.htm Schönhengst bei Zwittau
- ↑ http://web.mvcr.cz/adresa/e/kocli/hrebe.html
- ↑ http://www.koclirov.cz/historie-hrebce-pg27.php
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz
- ↑ http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/
- ↑ http://www.mza.cz/indikacniskici/index.html#show:MOR066318350
- ↑ http://www.mza.cz/indikacniskici/index.html#show:MOR203818350
- ↑ částka 28 Úředního listu republiky Československé ze dne 28. února 1953, str. 328
- ↑ 9,0 9,1 Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996
Externí odkazy
