Návrh Ústavy Federace Čech, Moravy a Slezska

Ústava Federace Čech, Moravy a Slezska

Preambule

My, svobodní a rovnoprávní lidé, žijící na území historických zemí Čech, Moravy a jižní části Slezska, poučení z chyb minulosti, respektujíce tradice a kulturu našich zemí, odhodláni budovat, chránit a rozvíjet náš stát v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody, jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, odhodláni společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství, odhodláni řídit se všemi osvědčenými principy právního státu, jsme se tímto usnesli na ústavě Federace Čech, Moravy a Slezska.

Hlava první - Základní ustanovení

Článek 1

Území Federace Čech, Moravy a Slezska je tvořeno územím dosavadní České republiky, případně dalšími územími, pokud se k němu připojí. Hranice státu lze změnit jen pokud je schválí i spolková země (jsou vyjmenované v článku 2), jíž se dotýká změna příslušného úseku státní hranice.

Článek 2

Hlavním městem federace je Praha.

Článek 3

Ústavu lze měnit a doplňovat s výjimkou článku 5 a celé Hlavy druhé. Dále nelze zrušit spolkové země a nelze zmenšovat rozsah autonomie spolkových zemí.

Článek 4

1. Občané jsou zdrojem veškeré státní moci; vykonávají ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné, soudní, či prostřednictvím referend
2. Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
3. Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Článek 5

1. Stát je povinen chránit postavení rodin, sociální práva občanů a dále tradice, založené na principech sekularismu, křesťanství a rovnosti pohlaví a důsledně je bránit před snahou přívrženců jiných ideologií, kultur a zájmových skupin tyto tradice zničit, či urážet.
2. Je nepřípustné, aby se na území státu vyskytovali, či působili jednotlivci, či organizace, které se svojí činností snaží ohrozit postavení rodin, sociální práva občanů, tradice sekularismu, křesťanství, či rovnosti pohlaví, nebo nadřazují svá vlastní pravidla či zákonitosti nad zákony Federace Čech, Moravy a Slezska.
3. Je nepřípustné působení organizací a jednotlivců, jejichž činnost nadřazuje jiné myšlenkové proudy, neuznávající postavení rodin, sociální práva občanů, tradice sekularismu, křesťanství, či rovnosti pohlaví, nebo nadřazující cizince.
4. Podrobněji o právech občanů pojednává hlava (bude určeno dodatečně) této ústavy.

Článek 6

Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy, dále zákony Federace a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Článek 7

1. Státními symboly Federace Čech, Moravy a Slezska jsou státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.
2. Státní znak je čtvrcený. V prvním poli je znak Čech (Český lev), ve druhém znak Moravy (Moravská orlice), ve třetím znak někdejšího Dolního Slezska, ve čtvrtém znak někdejšího Horního Slezska
3. Státní hymnou budiž píseň respektující všechny spolkové země Federace Čech, Moravy a Slezska. Zakázáno je nadřazovat v ní některou zemi nad ostatní.

Hlava druhá - Členění státu

Článek 8

1. Federace Čech, Moravy a Slezska je svrchovaným, federativním a demokratickým právním státem, založeným na úctě k historickým státoprávním tradicím a na úctě k právům a svobodám občana.
2. Území státu je tvořeno autonomními spolkovými zeměmi, jimiž jsou:

• a) Čechy
• b) Metropolitní země Praha
• c) Země Moravskoslezská
• d) případně další subjekty, pokud se rozhodnou připojit. Tyto další subjekty se mohou stát dalšími spolkovými zeměmi, nebo se mohou stát součástí zemí zmíněných v písmenech a), b) a c). Pokud dojde ke vzniku dalších spolkových zemí, musí vždy následovat referendum o změně názvu státu.

Článek 9

Je přípustné sloučení Čech a Metropolitní země Prahy, pakliže se pro sloučení vysloví v referendu obyvatelé těchto zemí. V takovém případě by se sloučená spolková země nazývala Čechy.

Článek 10

Spolkové země mají vlastní ústavu, zákony, symboly, finance, soudy, policejní složky, zákonodárné a výkonné orgány a nelze je zrušit.

Hlava třetí - rozdělení kompetencí mezi Federaci a spolkové země

Článek 11 - výlučné kompetence spolkových orgánů

Mezi výlučné kompetence spolkových orgánů náleží

1. měna
2. armáda
3. energetika
4. dopravní předpisy
5. letecká doprava a výzkum vesmíru
6. elektronická telekomunikace včetně telefonních a jiných obdobných hlasových služeb
7. garance celostátní kompatibility ve věcech školství, sociální politiky a zdravotnictví
8. organizace voleb do Spolkového sněmu

Článek 12 - výlučné kompetence spolkových zemí

K výlučným kompetencím spolkových zemí náleží obory, které nejsou v působnosti spolkových orgánů a to zejména:

1. životní prostředí
2. průmysl
3. zemědělství
4. obchod
5. kultura
6. trestní právo a občanské právo
7. výstavba, údržba a správa silnic, dálnic, vodních cest a železniční sítě
8. vodstvo

Článek 13 - sdílené kompetence

1. Spolkové země jsou povinny zachovávat součinnost se spolkovými orgány ve věci poštovních služeb, sociální politiky, školství a zdravotnictví, aby byl zaručen nárok všech občanů na adekvátní zdravotní a sociální péči a školství na území celé Federace.
2. Jak Spolková vláda, tak i spolkové země mohou vést samostatnou zahraniční politiku, avšak zahraniční politika spolkových zemí nesmí být v rozporu se zahraniční politikou Federace.

Hlava třetí - spolková zákonodárná moc

Článek 14

1. Spolková zákonodárná moc ve Federaci Čech, Moravy a Slezska náleží Spolkovému parlamentu.
2. Spolkový parlament má dvě komory: Spolkový sněm a Spolkovou radu.
3. Spolkový sněm má 200 poslanců a volby do něj se konají každé čtyři roky na základě poměrného zastoupení
4. Do Spolkové rady vysílají své zástupce jednotlivé spolkové země.