Čechizace

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Verze z 30. 3. 2018, 21:17; Kirk (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Čechizace (starším pravopisem čechisace) označuje proces počeštění, počešťování. Heslo je významové shodné s výrazem bohemizace (st. bohemisace). Podstatou čechizace je systematická a dlouhodobá snaha o cílené narušování sounáležitosti obyvatel Moravy a Slezska s vlastními zeměmi[1], k čemuž je v současnosti využíváno různých otevřených, či skrytých forem politického a mediálního nátlaku, účelově zneužívajících nejen částečnou lhostejnost, ale v důsledku desítek let šíření lží a dezinformací, také značnou neinformovanost obyvatel těchto zemí. Součástí čechizace je i likvidace snah o obnovu moravské, či moravskoslezské zemské samosprávy (zmiňuje se například iniciativa Vlasty Parkanové, směřující ke vzniku stávajícího kraje Vysočina, podle níž měl jeho vznik představovat brzdu opakování moravských nároků na obnovení země Moravské jako politického celku a koncepce spolkových zemí jako varianty samosprávy, kterou v poslanecké sněmovně požadovaly strany moravského hnutí na počátku 90. let[2]), protiprávně zrušené k 1. lednu 1949 komunistickým režimem a odsouzené 9. května 1990 v Usnesení Federálního shromáždění č. 212 „o obnovení moravsko-slezské samosprávy“[3], jakož i opakované odmítání uznání existence moravského a slezského národa. Sílí hlasy protestující proti sílící čechizaci, projevující se například tím, že je v médiích stále více běžné zařazovat moravské a slezské obce a města záměrně do Čech, což je v rozporu se všemi fakty[4].

Reference

  1. Parlamentní listy - Michek: Proč ta čechizace Moravy?
  2. KOPEČEK, Lubomír. Éra nevinnosti. 1.. vyd. [s.l.] : Barrister & Principal, 2010. ISBN 978-80-87029-98-5. S. 282.  
  3. Usnesení Federálního shromáždění č. 212 „o obnovení moravsko-slezské samosprávy“
  4. O diskriminaci Moravy, další neblahé dědictví totality