Měšín
| Měšín | |
|---|---|
| [[{{{obrázek}}}|254px|Měšín]] | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0632 587508 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Jihlava (CZ0632) |
| obec s rozšířenou působností: | {{{obec s rozšířenou působností}}} |
| pověřená obec: | Jihlava |
| historická země: | Morava + Čechy |
| katastrální výměra: | 7,08 km² |
| počet obyvatel: | 194 (3. 7. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 26′ 22″ s. š., 15° 39′ 40″ v. d. |
| nadmořská výška: | {{{nadmořská výška}}} m |
| PSČ: | 586 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | {{{počet zsj}}} |
| části obce: | {{{počet částí}}} |
| katastrální území: | {{{počet katastrálních území}}} |
| adresa obecního úřadu: | Měšín 15 58601 Jihlava 1 |
| starosta / starostka: | Aleš Lancman |
| E-mail: oumesin@tiscali.cz
| |
 Zdroje k infoboxu a částem obce
| |
Obec Měšín (německy Misching)[1] se nachází v okrese Jihlava, kraj Vysočina. Celá zástavba obce jakož i téměř celý její katastr leží na Moravě, ale parcely č. 890, 891 a 893 původně náležely k sousednímu k.ú. Heroltice u Jihlavy a tak nyní zasahuje území obce i do Čech. Ke dni 3. 7. 2006 žilo v obci 194 obyvatel.
Obsah
Etymologie
Původně se nazýval Misching, v průběhu staletí se různě komolil, v písemnostech převládají německé názvy jako Mischingen, Misching, Myssna. Při sčítání obyvatelstva v letech 1869 a 1880 se uvádí název Myšín.[1] V roce 1892 byl použit poprvé název Měšín.[2] Toto jméno je nejasného původu.
Geografie
Obec leží na náhorní plošině v blízkosti dálnice D1 a 8 km jihozápadně od Polné a 7 km severozápadně od krajské Jihlavy. Průměrná nadmořská výška je 510 m. Obec se nachází převážně mezi lesy, v katastru vesnice můžeme najít osm rybníků sloužících k chovu ryb. Největší z nich se nazývá „Prostřední“. Pramení zde Měšínský potok, který se později z pravé strany vlévá do Zlatého potoka.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368.[3] Sídlo pravděpodobně založili němečtí horníci a obec v té době spadala pod lichtenburské panství. Vlastnictví Měšína převzali od Václava Krušiny z Lichtenburka Sezimové z Rochova roku 1385.[4] V roce 1402 prodali tehdejší majitelé Jan z Rochova a jeho sestra Eliška ves Jihlavě,[4] která Měšín spravovala až do roku 1848. Spolu s Hruškovými Dvory a Henčovem patřil do Čech, od 13. září 1509 podle nařízení Vladislava II. odváděl dávky na Moravu[4] a po bitvě na Bílé hoře náležel k Moravě trvale, oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v roce 1750.[2] V minulosti patřil pod ždíreckou farnost. V roce 1772 zde místní založili vlastní (německou)[5] školu, zpočátku se vyučovalo po domech, od roku 1793 sloužil k výuce obecní dům čp. 20. V roce 1823 vybudovali novou budovu pro německou školu. V letech 1850-1870 pod správu Měšína spadaly Hruškové Dvory. V roce 1880 zde žilo 212 Němců oproti 59 Čechům, v roce 1930 to již bylo 218 obyvatel německé národnosti oproti 27 národnosti české.[1] Domy se po odsunu německých obyvatel přidělily českým osídlencům.[6]
V letech 1869-1950 spadal pod okres Jihlava, v letech 1950-1961 pod okres Jihlava-okolí, mezi lety 1961-1988 pod okres Jihlava. Od 1. ledna 1988 do 30. června 1990 byl místní částí města Jihlava. Od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí spadající pod okres Jihlava.[7]
Pamětihodnosti
- Kaple zasvěcená Cyrilu a Metoději stojí na návsi pod starým kaštanem, pochází z roku 1770.[4]
- Výklenková kaplička - nachází se u silnice na Polnou, poprvé byla zakreslena na plánu Měšína z roku 1835, ale je nepochybně starší.
- Kříž stojí na začátku obce.
Obyvatelstvo a občanská vybavenost
Působí zde firma zabývající se chovem hospodářských zvířat a továrna na výrobu obalů. Soukromí zemědělci se zaměřují především na chov vepřů a rostlinnou výrobu. V obci má sídlo také několik živnostníků, malíř, stavebníci a autoopravář. Po mnoho let tu sídlil pionýrský tábor, ten však musel být zrušen kvůli stavbě dálnice D1. Přes vesnici vede cyklotrasa.
V místě funguje komunikační síť, odpadová kanalizace a rekonstruovaný vodovod. V roce 2001 byla obec plynofikována. Budova bývalé školy slouží jako obecní úřad, hostinec a dva obecní byty. Nachází se zde soukromý obchod se smíšeným zbožím. Děti dojíždějí do základní školy v Dobroníně.
Působí tu Sbor dobrovolných hasičů, spolek rybářů a místní sdružení myslivců. Místní sportovci, kteří hrají za kluby FC Měšín a „Rychlé pípy“ Měšín, si svépomocí vybudovali hřiště.
V roce 1930 zde žilo 244 katolíků a dva evangelíci.[1] V současnosti je ve vsi 53 popisných čísel.
| Rok | 1794 | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 178 | 295 | 247 | 271 | 272 | 265 | 243 | 263 | 246 | 184 | 160 | 156 | 152 | 167 | 187 |
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava : Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 68-69.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In Mikroregion Polensko. Polná : Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Měšín, s. 19-20. (česky)
- ↑ PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Měšín, s. 49-50.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 4,3 PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Měšín, s. 5.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná : Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Měšín, s. 37.
- ↑ DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha : Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Měšín, s. 164.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha : Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 314.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 566-567.
