Program MSA 9.7

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání

1. Po vzoru Německa, Rakouska a Švýcarska požadujeme přeměnu státu ve stát spolkový se spolkovými zeměmi Čechami, zemí Moravskoslezskou a Prahou. Hranice mezi Čechami a zemí Moravskoslezskou by měly vycházet především z prověřených historických hranic.

2. Na tyto země je nutné převést veškerou agendu, kterou jsou schopné samostatně spravovat členské státy obvyklých federací. Jedná se zejména o tyto záležitosti:

  1. ochrana životního prostředí
  2. kultura
  3. regionální rozvoj a územní plánování
  4. výstavba, údržba a správa dopravní infrastruktury
  5. vodní toky, rybníky a vodní díla
  6. ekonomika
  7. sociální politika
  8. zdravotnictví
  9. jesle, mateřské školy, či jiná obdobná zařízení
  10. dětské domovy, či jiná obdobná zařízení


3. Na centrální (spolkové) úrovni by zároveň došlo k redukci počtu ministerstev na naprosto nezbytný počet. Po negativních zkušenostech s existencí unitární České republiky, kdy se zásadní rozhodnutí činila a činí v Praze a jejich výkon pak mají na starosti naprosto nekompetentní úředníci, neznalí místních poměrů, odmítáme, aby kterékoliv ministerstvo v budoucí spolkové vládě duplikovalo zemská ministerstva, či aby k jeho agendě patřila i agenda, která by byla zároveň součástí agendy ministerstev v zemských vládách. Považujeme za nezbytné, aby spolková vláda byla garantem například celostátní platnosti sociálního či zdravotního pojištění, ale v žádném případě nemůže a nesmí být tím, kdo bude určovat hustotu sítě zdravotnicých zařízení, poštovních či policejních úřadoven, mateřských, základních, středních, či vysokých škol. Neměla by v žádném případě být ani tím, kdo bude rozhodovat o výstavbě či opravě dopravní infrastruktury. O tom má rozhodovat příslušná spolková země. A pokud se bude jednat o dopravní tepnu, spojující dvě nebo všechny tři spolkové země, tak se to má řešit prostřednictvím dohod vlád zúčastněných spolkových zemí.

4. Rovněž na zemské úrovni musí být správa co nejefektivnější a je nepřípustné, aby jak na centrální, tak na zemské úrovni fungovala přebujelá ministerstva s množstvím úředníků. Pro zajištění fungování těchto zemí je nutné, aby tyto země měly vlastní finanční příjmy zcela oddělené od příjmů spolkového rozpočtu a aby provoz každé z těchto zemí byl financován čistě z vlastních prostředků. Dále je nutné, aby správa každé země fungovala dle zásad subsidiarity a občané a firmy nebyli nuceni za vyřizováním svých záležitostí cestovat do metropole svojí spolkové země. Požadujeme dále zrušení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností a jejich nahrazení okresními úřady se správními obvody vymezenými zákonem příslušné spolkové země. Je nepřípustné, aby obec ze svého rozpočtu hradila výkon státní, či zemské správy, který má příslušet okresním úřadům. Rovněž je nehorázné, aby úředníci takovéto obce měli na starosti agendu okolních obcí. A jistě nemůže být příliš složité zajistit, aby občané, či firmy řešili svoje záležitosti u jednoho okresního úřadu a to i v případě, že by se daná kauza týkala území více okresů. A příslušný okresní úřad by dále elektronicky informoval další zúčastněný okresní úřad a dále též úřad zemský. Případnou cestu na zemský úřad by občané a firmy absolvovali jen v případě odvolání.