Muzlov

Z BOMOSIL - o Čechách, Moravě a Slezku
Přejít na: navigace, hledání
Muzlov
charakter sídla: zaniklá dědina
obyvatel: 290 v roce 1921
součást obce: Březová nad Svitavou
okres: Svitavy
zemská příslušnost vlastního sídla: {{{země sídla}}}
katastrální území: Muzlov (2,944 km²)
zemská příslušnost celého katastru či katastrů: {{{země katastru}}}

Muzlov
Red pog.png
Muzlov
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce

Muzlov (Musslau) je zaniklá vesnice německých kolonistů patřící ke Hřebečskému jazykovému ostrovu[1], jež ležela západně od Moravské Dlouhé na moravské straně historické česko-moravské zemské hranice. Dosud existující katastrální území Muzlov o rozloze 294,4 hektarů je nyní součástí města Březová nad Svitavou. Ze vsi, v níž bývala i škola, stojí dnes jen jediný dům a ve středu zbytky kaple. Současný katastr Muzlova zasahuje i do Čech neboť roku 1949 byly k němu připojeny i některé parcely sousedních katastrálních území Banín a Česká Dlouhá, což je patrné ze srovnání současné katastrální mapy a indikační skicy Muzlova, Banína a České Dlouhé; zároveň však některé muzlovské parcely byly připojeny k výše zmíněným katastrům.

Historie vesnice a obce

Vesnice Muzlov a sousední Moravská Dlouhá tvořily samostatnou obec Muzlov. V roce 1921 žilo ve 46 domech 290 obyvatel. 27. října 1930 byl Muzlov postižen přírodní katastrofou - vichřicí, sněhovou vánicí a prudkým deštěm. Rozvodněná řeka Svitava strhla splav ve vsi, zaplavila silnici z České Dlouhé do Březové nad Svitavou a dále zaplavila sklepy a místnosti některých domů. Vichřice způsobila rozsáhlé polomy v okolních lesích. Na podzim roku 1930 byla dokončena stavba silnice z Muzlova do Hradce nad Svitavou, jež byla zprovozněna na jaře 1931. Po nuceném vysídlení původních německých obyvatel byla vesnice Muzlov vyprázdněna a po roce 1948 zbořena. Důvodem bylo rozšíření ochranného pásma Brněnského vodovodu. K 17. prosinci 1950[2] byla obec muzlov výnosem okresního národního výboru ve Svitavách z 8. února 1950 sloučena se sousední obcí Českou Dlouhou v jednu obec pod názvem Dlouhá. Od roku 1960 byla tato nová obec součástí Březové nad Svitavou, s níž poté v letech 1976 - 1990 náležela k Brněnci [3].

Památky

Kaple Svatého Františka Xaverského

Pozůstatky pozdně gotické kaple z období před rokem 1860. Věž je zasvěcená Svatému Františku Xaverskému, později okolo roku 1860 k ní byla přistavěna kaple. Z interiéru kaple se zachoval pouze zvon, posvěcený v období II. svět. války a sochy Panny Marie Lurdské a Svatého Josefa. Sochy jsou dnes uloženy v Březové nad Svitavou a zvon je na farnosti ve Svitavách. Stavba je dnes jedním z mála viditelných důkazů existence obce. Ze stavby v současnosti zbyly pouze obvodové zdi při silnici vpravo ve směru na Hradec nad Svitavou na zalesněném návrší. Dnes jsou pozůstatky kaple zarostlé náletovými dřevinami[4]. Žáci místní základní školy v Březové nad Svitavou v současné době pomáhají s obnovou tohoto místa[5].

1. Březovský vodovod

V katastru zaniklé vsi se nachází kulturní památka 1. Březovský vodovod. Vzhledem k blízkosti geologické hranice české křídy v této oblasti a možnosti jímání pitné vody pro město Brno, byl již na začátku 20. století vytvořen a zrealizován projekt vodovodu. Dnes je v oblasti několik pramenišť, vyhloubených v okolních svazích, sloužící k jímání vody pro město Brno.[6]

Externí odkazy

Reference

  1. http://www.zwittau.de/orte/muslau/muslau.htm Die Dorfgemeinde Mußlau (Muzlov)
  2. Úřední list republiky Československé, díl II., ročník 1951, číslo 25, str. 231
  3. KUČA, Karel. Historický lexikon městysů a měst. Praha : Baset, 2006. Kapitola Březová nad Svitavou, s. 115. (čeština) 
  4. http://www.kostely.tnet.cz/index.php?load=detail&id=2604/ Poškozené a zničené kaple a kostely v České republice, Březová nad Svitavou - Muzlov
  5. http://www.brezova.cz/dokument/39-obcasnik-5-2005.pdf Občasník Březové nad Svitavou, strana 1, Rubrika Čtenáři píší, 23. června 2005, kronikář obce
  6. http://www.bvk.cz/o-spolecnosti/zasobovani-pitnou-vodou/brezovske-privadece/ Prameniště podzemní vody Březová nad Svitavou, I. a II. březovský přivaděč, Brněnské vodovody a kanalizace a.s.