Vysoké: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 1. 2013, 14:15

Vysoké
[[{{{obrázek}}}|254px|Vysoké]]
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0635 588334
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností:	{{{obec s rozšířenou působností}}}
pověřená obec:	Žďár nad Sázavou
historická země:	Morava + Čechy
katastrální výměra:	6,52 km²
počet obyvatel:	137 (3. 7. 2006)
zeměpisné souřadnice:	49° 34′ 42″ s. š., 15° 58′ 7″ v. d.
nadmořská výška:	{{{nadmořská výška}}} m
PSČ:	591 01
zákl. sídelní jednotky:	{{{počet zsj}}}
části obce:	{{{počet částí}}}
katastrální území:	{{{počet katastrálních území}}}
adresa obecního úřadu:	Vysoké 18 59101 Žďár nad Sázavou 1
starosta / starostka:	Martin Kadlec
Oficiální web: http://www.obecvysoke.cz E-mail: obecvysoke@tiscali.cz
Vysoké Vysoké, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Vysoké je obec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 137 obyvatel. Samootná dědina, jakož i většina jejího katastru leží na Moravě, ale malá okrajová část katastru obce původně náležela ke katastru sousední české vsi Stržanovu, k jejímuž modernímu katastru pro změnu náležejí některé pozemky původně náležející k obci Vysoké. Pro změnu jiné pozemky, náležející dříve k obci Vysoké náležejí v současnosti k Počítkám. Patrné je to ze srovnání současné katastrální mapy (je na serveru http://nahlizenidokn.cuzk.cz/) a historických map císařských otisků a indikačních skic stabilního katastru (jsou na serveru http://archivnimapy.cuzk.cz/).

Rekonstrukce historické zemské hranice Čech a Moravy v okolí vodní nádrže Pilská

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407.

Naše vesnice se mohla dnes jmenovat Vysoké nebo Stráň. Žijeme vysoko na stráni. První naše jméno z roku 1407 bylo Alta willa, což značí stráň vysoká. Roku 1673 Wysokh, roku 1718 Wysoky, roku 1751 Wisoky, roku 1906 Wysoky, též Vysoké, a roku 1924 Vysoké. Naši první osadníci, rychta a krčma, jenž se uvádí v Domněnce Vysocký. Naši další osadníci: Mycza, Thoma, Stefan, Waczlaw, Mathegek, švec neznámého jména, Maress, Nowak a Swanczyn. Jména uvedených jsou z roku 1780. Dvojité „W“ neznamená cizí názvy, ale v tu dobu se jednoduché „V“ většinou nepsalo. Budeme se muset vrátit na začátek, tedy do 13. století, kde se rodila existence naší obce a to do obce Polná. V Polné žil v té době feudál, Jan (Janiš, Janeš) z Polné. Panu Janu z Polné nebylo dopřáno míti svoje pokračovatele, svoje děti. Přemýšlel, jaký odkaz svého života zde zanechat. Zvážil, že prospěje tím, když postaví klášter jako přímluvu u Pána Boha. Pověřil několik osob, které měly projít nepřístupným prostorem naší vrchoviny a najít místo pro postavení kláštera. Jejich volba padla na místo nedaleko Nížkova, kde byl postaven klášter. Jan z Polné požádal klášter v Sedlci u Kutné Hory o pomoc řeholníků. Opat Sládek v Sedleci poslal mnichy, kteří 5 let na tomto místě sloužili Pánubohu Předpoklad pana Jana z Polné se splnil. Po těchto pěti letech se na klášter přišel podívat na vizitaci Opat Slávak ze Sedlce, mnichy odvolal, aniž jakkoliv vysvětlil důvody. Mniši se již do tohoto kláštera nevrátili. Klášter zpustnul, rozpadl se a zanikl. Píše se rok 1250, že v našem horském masívu kolonizace neustala, můžeme poděkovat feudálu Přibyslavovi žijícímu v Křižanově, který zastával významné funkce v našem státě, jeho manželka Sibyla porodila 5 dětí, jednoho syna a 4 dcery. První syn jménem Petr a první dcera jménem Libuška zakrátko zemřeli a tak nejstarší přeživší dcera Pana Přibyslava se narodila jako třetí, jmenovala se Zdislava, pak čtvrtá Eufémie a pátá Anežka, jak zapůsobilo na Pana Přibyslava úmrtí syna a dcery není známo, ale známo je , že vystupoval jako rytíř, ale uvnitř připomínal mnicha, jeho celoživotní přání bylo postavit klášter, hromadil zlato a stříbro, aby jej mohl za co postavit. Když se dozvěděl o Janu z Polné tak jej navštívil a uzavřel s ním číši (smlouvu) ve které mu Jan z Polné přenechal bezplatně prales na rozhraní Čech a Moravy, nedaleko od osady Žďár (Saar) , ale stáří Pana Přibyslava nedovolovalo klášter postavit. Vědom si svého konce a na smrtelné posteli zavolal si ze Znojma manžela své dcery Eufémie, Pana Bočka, který mu slíbil, že klášter postaví. Dostal dosti zlata a stříbra aby se toto mohlo uskutečnit. K daru patřilo 5 osad, Žďár, Jámy, Novošice Hrušovany a Dobrá Voda, dále vinice v Skalici, Načeratice, Pouzdřany a Velké Pavlovice, dále od roku 1253 desátky Kobylí, Velké Pavlovice a Zaječí. První stavba Žďárského kláštera byla na kopci, kde se dnes nachází Starý Dvůr, Po přestěhování osazenstva na místo dnešního Nového Dvora a na místě pozdějšího Bránského rybníka se začal stavět dnešní klášter a se stavbou se pokračovalo ve směru kde se nachází současný objekt kláštera. Pan Boček se obrátil na Klášter v Nepomuku o poskytnutí mnichů a bylo mu vyhověno. Původní klášter se stavěl z na místě nejlépe dostupného stavebního materiálu, dřeva. Proto byla na místě dnešní obce Lhotka k zpracování stavebního dřeva postavena pila, byla postavena na místě, které bylo již v té tobě asi využíváno, k pálení dřevěného uhlí lidmi z osady Jámy. Pila potřebovala železné pily a pro nebezpečí ohně byla postavena asi na půl cesty mezi klášterem a pilou na vysoké stráni pilárna. Jedná se o budovu č.p. 4, v dnešní obci Vysoké, zde se kovaly pilové listy pro uvedenou pilu. Cesta dřeva z pily vedla kolem pilárny na vysoké stráni až na místo, kde se stavěl klášter. Při jedné cestě, kdy se zatoulali do pralesa lidé jezdící se dřevem, zjistili, že půda v pralese je velice dobrá a schopná rodit. Nezůstalo to utajeno a klášter vše ověřil a postavil na vysoké stráni usedlost asi dvě stě metrů od pilárny. Původní usedlost, která se nacházela v místě dnešního č.p. 1 v obci Vysoké prosperovala a byla zde provozována i krčma, bylo rozhodnuto postavit i osadu. Při stavbě osady bylo v půlkruhu od pilárny, ve stejné vzdálenosti postaveno osm obdélníkových usedlostí a určena rychta. Mezi ně byly postaveny tři další trojúhelníkové. Dále, po nějaké době bylo postaveno ještě pět dalších usedlostí. Tato osada dostala jméno Alta willa, což je latinsky „stráň vysoká“. Dále byly postaveny pro několik usedlostí pazderny, kde se sušil len a ty musely být z důvodu bezpečnosti umístěny mimo usedlosti kvůli nebezpečí požáru. Po čase vznikly z pazderen další usedlosti s názvem „dolní konec“ vesnice. Hospodaření na vrchovině bylo náročné ale lidé si na klášter nestěžovali, ten je nadměrně nezatěžoval. Cesta do míst dnešní Lhotky musela být velice frekventovaná, když se ve Vysokém po celou dobu udržela i krčma. Z toho by se dalo usuzovat, že odtud byla kolonizována další oblast. Je známo, že pan Boček založil osadu východním směrem, jejíž jméno bylo Bočkov, někdy též uváděno Bočekov. Tato osada se rozrůstala a po přejmenování na název Nové Město se z ní stalo významné sídlo. Čerpáno z veršované kroniky Jindřicha Řezbáře

Dějiny obce Vysoké podle urbáře 1483 : Vesnice povstala z klášterské kolonizace části získaného pomezního hvozdu. Po prvé se o ní dovídáme v urbáři z r. 1407 a pak v urbářích z r. 1462 a 1483. Bylo tu tehdy 14 drobných hospodářských celků v úhrnné výměře pouze 3 lánů ; společně užívali panskou louku. Po celé 15. stol. Se tu tyto hospodářské celky počtem i velikostí zcela nepatrně změnily ; přibývalo jen panských luk, které v r. 1462 užívali osadníci jako dřívější společně, v r. 1483 však byly rozděleny nestejně k užívání jen 8 osadníkům. Můžeme z toho souditi, že osada vznikala asi současně s Počítkami teprve v 2. polovici 14. stol., ale dříve než sousední klášterské osady na české straně pomalejším způsobem jen zemědělským . O rychtáři se dovídáme, že má také jen menší grunt (1.5 prutu) a že je svobodník. Erb a rod jeho zatím neznáme ; můžeme se jen domnívati, že to byl rod Vysockých, který se psal jistě po této obci a s jehož členy se v kraji shledáváme. K nim asi patřili i sourozenci Václav, Anna, Mikuláš, Jan a Zikmund, jimž prodal doživotně s povolením Jiříka z Poděbrad 20. září 1446 opat Jan na zotavení zchudlého kláštera rychtářství ve Vysokém s krčmou a 4 pruty role za hotové 2 kopy pražských grošů mor. čísla. V urbáři z r. 1483 nacházíme mezi poddanými již rychtářku se 4 pruty. R. 1568 koupil Jan Vysocký z panství žďárského zákupní rychtu v Černém za 500 zl. V městských knihách novoměstských nacházíme r. 1554 Bernarda z Vysokého jako příbuzného Zikmunda Šitenpergara z Schöntalu, 1594 Štěpána z Vysokého, který má pohledávku za šíny a 1602 Václava z Vysokého s pohledávkou za železo. Všichni byli jistě v nějakém vztahu k rychtě, jakož i rebelant Vavřinec Vysocký, jemuž byla konfiskována nová tvrz v Polničce. Škola. Ve fasi z r. 1750 uvádí se na čís. 17 domkář Ondřej Mach, učitel, což by svědčilo o vyučování před škol. reformami. Při tereziánsko-josefínské školní organizaci byla obec Vysoké přidělena škole ve M. Žďáře a když r. 1816 zřízena excur. Žďárská škola v sousedních Počítkách, přiděleno k ní i Vysoké. Tak to potrvalo až do r. 1890, kdy došlo k stavbě nové školní budovy. Ta postavena o samotě za j. koncem osady Počítek skoro v samé obci, ale již na katastru obce Vysokého. To zavdalo podnět k tuhému sporu obou obcí, který se vedl vlastně jen o pojmenování školy. Rozhodl jej až správní dvůr, který potvrdil název „škola ve Vysokém“. Dne 25. srpna 1890 povoleno rozšířiti od školního roku 1891/2 školu na dvojtřídní a 14. září 1891 povoleno otevření druhé třídy. Pamětní knihu školy založil r. 1880 učitel Fr. Koutník ; školní knihovnu založil r. 1889 Fr. Štourač a má dnes 92 svaz. pro učitele a 169 svaz. pro žáky. V r. 1933 byly třídy 2, učitelé 2 ; školou povinných dětí 82. Rozpočet místní školní rady dělal 3638 Kč. Školní spořitelna byla založena r. 1931.

Slavní rodáci

• Pavel Černý, teolog a kazatel

Pamětihodnosti

• Kaplička na návsi
• Socha svatého Jana Nepomuckého

Reference

1. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 606–607.  

Ke stránce

Tato stránka (článek či šablona) z části čerpá z následující verze stránky Vysoké, uveřejněné na českojazyčné Wikipedii nebo je z českojazyčné Wikipedie plně převzatá, ale není vyloučeno, že později došlo k jejím úpravám. Text stránky je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití. Výše zmíněná licence, jakož i podmínky užití se však nevztahují na některé zde případně zveřejněné mapy, pokud nepocházejí ze serverů Wikipedie. Pro ty může platit zcela odlišná licence a nebyly součástí původní stránky na českojazyčné Wikipedii.