Zobrazení zdroje stránky Uživatel:Kirk/Novalingvo

'''Novalingvo''' - '''''Nový jazyk'''''

== Slovník ==
*[[Uživatel:Kirk/Novalingvo - česko-novolingvoský slovník|Česko-novolingvoský slovník]]

== Pravopis a výslovnost ==
Pravopis novalingva je převážně foneticko-diakritický

=== písmena a jejich výslovnost ===
A, B, C, Č (čti jako české '''č'''), Ć (čti jako souhlásku '''dž''' v českém slově '''džbán'''), D, E, F, G, H, I, J, K, L, M, N, O, P, R, S, Š, T, U, V, W (čti jako '''u''' v českém slově '''auto'''), X (čteme jako souhlásku '''ch''' v českém slově '''chtít'''), Z, Ž (čti jako '''ž''' v českém slově '''žába'''). Hlásky se vždy vysloví tak, jak se napíší. Obdoba české spodoby znělosti je nepřípustná, proto '''není možné''' vyslovit '''B''' jako '''P''', '''Ž''' jako '''Š''', '''Z''' jako '''S''', '''D''' jako '''T''', apod. Pro zápis cizích slov s původní výslovností (jména osob a pod, jsou dále k dispozici písmena Ď (hláskujeme ĎE, Ť (hláskujeme ŤE), Ň (hláskujeme EŇ).

==== Hláskování písmen ====
*A - A
*B - BE
*C - CE
*Č - ČE
*Ć - ĆE (jako by se v češtině řeklo '''dže''')
*D - DE
*E - E
*F - EF
*G - GE
*H - HA
*I - I
*J - JE
*K - KA
*L - EL
*M - EM
*N - EN
*O - O
*P - PE
*R - ER
*S - ES
*Š - EŠ
*T - TE
*U - U
*V - VE
*W - WEJ
*X - XAJ (jako by se v češtěně řeklo '''chaj''')
*Z - ZET
*Ž - ŽET

Písmeno "j" se píše '''bez výjimky''' všude tam, kde se vyslovuje naše hláska '''j''' (včetně takových slov, k jakým v češtině patří třeba slovo '''pionýr''').

== Mluvnice ==
Pořadí slov ve větě: podmět-přísudek-předmět; sloveso v infinitivu je na konci věty. Přívlastek předchází podstatnému jménu.

=== předpony ===
V případě vyjadřování dokonavosti (viz slovesa) má přednost dokonavá předpona fin, po níž může následovat další předpona.

*owvr - předpona znamená převýšení normy (např. ve slově "přejíst")
*untr - předpona znamená stav, kdy je něco pod normou (např. ve slově "podvyživený")
*awf - předpona značící něco, co se děje, či stane na povrchu něčeho

=== přípony ===
=== biologické přípony ===
Biologické přípony se použijí tak, že se doplní před koncovku základního podstatného jména, přičemž v případě použití více přípon je pořadí následující: nejprve například přípona mláděte a teprve poté následuje pohlavní přípona - tedy homo = člověk, homeno = muž, homino = žena, homido = dítě, homideno = chlapeček (respektive dítě mužského pohlaví), homidino = holčička (respektive dítě ženského pohlaví).
*-pubert - přípona dospívajícího jedince
*-id - přípona mláděte
*-en - přípona mužského pohlaví
*-in - přípona ženského pohlaví

=== ostatní přípony ===
-placo - značící místo

=== Podstatné jméno - Substantiva namo ===
Podstatná jména v novalingvu rozlišují rod, číslo a pád. Rod se rozlišuje u živých tvorů podle pohlaví. Jestliže mluvíme například o nějakém biologickém druhu obecně (to znamená bez potřeby rozlišit, jestli mluvíme o samci či samici), použijeme vždy střední rod. Střední rod se použije i pro neživé věci. Jazyk novalingvo má pouze členy určitý, který zní La a je stejný v jednotném i množném čísle. Neurčitý člen tvar nemá. V základním tvaru jednotného čísla končí každé podstatné jméno koncovkou -o, základní tvar množného čísla končí na -on. Lze použít i zdrobnělé tvary, pro něž se použije přípona -ičk- (např. hundičko - pejsek)

Jazyk Novalingvo rozlišuje dva pády: 
*nominativ - bez přídavné koncovky. Má také funkci například vokativu a všech dalších pádů, kromě akuzativu 
*akuzativ - na otázku "vidím koho/co" a dále např. ve větě "dostal dárek" - s apostrofem a jasně zněle vyslovenou koncovkou "z" - "'z"

Pozor! 
názvy pohádek a jiných děl, v nichž by čeština použila formulaci s předložkou "o" budou v Novalingvu bez předložky. Jazyk novalingvo nemá ekvivalent předložky "o", takže například "O Honzovi a drakovi" by znělo v překladu do češtiny "Honza a drak". Dále věta "o čem/kom to mluvíš?" by v Novalingvu vypadala "co/koho zmiňuješ?"

=== Přídavná jména - adjektivo ===
Přídavná jména v novalingvu nerozlišují rod, číslo ani pád a všechny končí kocovkou -a

=== Zájmena ===
==== osobní zájmena ====
rozlišují pád stejnou koncovkou, jako podstatná jména:
*já: men, min, mi
*ty: ten, tin, ti
*on: hi
*ona: ši
*ono: ći
*my: ni
*vy: vi
*oni, ony, ona: ili

==== zájmena přivlastňovací ====
*Nemají pád, všechna končí na -a, či -ja a téměř všechna se tvoří od tvaru příslušného osobního zájmene. Příklady: mena, tina, šija, nija, vija, ilija
*Odlišně se tvoří zvratná přivlastňovací zájmena, která se odvozují výlučně od zájmen ve třetí osobě jednotného a množného čísla předponou self a následně tvarem klasického přivlastňovacího zájmena. Jedná se o tyto tvary: selfhija, selfšija, selfćija, selfilija

=== Předložky - prepozicijo ===
==== místa ====
*awf ("na", ve smyslu "na povrchu")
*aws (z, ze) 
*in (v) 
*owvr (nad)
*cu (u)
*inter (mezi)
*bihajnd (za)
*untr (pod)
*pre (před)

==== směrové ====
Téměř vždy se tvoří předponou hin napojenou na předložku místa: 
*hinawf ("na" ve smyslu na povrch něčeho)
*hinin ("do" ve smyslu dovnitř něčeho - do Brna, do žaludku apod...)
*hincu (k).
*hinintere (mezi)
*hin (Směrová, či dativová předložka.) Za touto předložkou musí následovat podstatné jméno, nebo přívlastek a pak ono podstatné jméno - použití např. ve větách "Řečník mluvil k davu / na dav", "Učitel řekl žákům, že mají jít domů". Tato předložka bude mezi slovy "řekl" a "žákům". Dále například ve větě "Věnoval jsem svojí ženě dárek", v níž bude tato předložka předcházet přivlastňovacímu zájmenu, za nímž bude podstatné jméno "žena".

poznámka: tato slova se NIKDY nevysloví jako dvě slova, tudíž ne "hin auwf", nýbrž se "in" vysloví dohromady

==== časové ==== 
*on ("v"; používá se také před datem a letopočtem)
*poste - "po", "poté", "poté co"
*before - "před", "předtím než", "než"
*intertempe - mezitím

==== ostatní ====
*of - přivlastňovací předložka mezi dvěma předměty, přičemž nejprve je název věci, poté předložka of a následně osobní jméno či například jméno sídla - např. Domo of Pedro.
*baj - instrumentálová předložka, kterou je nutno použít v každé větě, v níž se sděluje, že někdo "tvořil, či vytvořil něco", přičemž samotná větná konstrukce vyzní, jako by byla v trpném rodě ("dílo bylo napsáno Petrem"), přičemž samotná předložka předchází osobě, či věci, která danou věc vytvořila.
*kon - s. Za touto předložkou musí následovat další slovní druhy

=== Slovesa - verbo ===
Slovesa v novalingvu mají infinitiv končící na -ejt, opakovací tvar na -ejti. Slovesa v novalingvu nerozlišují číslo, ale rozlišují následující jevy:
*způsoby: oznamovací, rozkazovací (vytvoříme ho s použitím osobního zájmena, po němž následuje tvar slovesa bez infinitové koncovky -ejt), podmiňovací. Podmiňovací způsob má tvary minulý (vytvoříme ho s použitím osobního zájmena, po němž následuje tvar minulý čas slovesa být, po němž následuje samotné konkrétní sloveso v němž je infinitová koncovka nahrazena koncovkou -as, či -asi, jedná-li se o opakování) a přítomný (vytvoříme ho s použitím osobního zájmena, po němž následuje konkrétní sloveso v němž je infinitová koncovka nahrazena koncovkou -as, či -asi, jedná-li se o opakování)
*tři časy: minulý (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -em), přítomný (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -et) a budoucí (tvoří se tak, že se infinitová koncovka nahradí koncovkou -eb) 
*rod činný a trpný (trpný se tvoří použitím tvaru pomocného slovesa "být" ("estejt") a druhého slovesa, u něhož se k infinitivu přidá koncovka minulého času -em). Lze ovšem použít i konstrukci, kdy se pomocné sloveso být vynechá (například věta "napsáno panem...")
*vidy: dokonavý, nedokonavý, opakovací. Lze kombinovat opakovací s dokonavým, či nedokonavým. Opakovací vid má tvary končící na -i, dokonavý vid má předponu fin-.Časy se rozlišují koncovkami -et (pro přítomný čas), -em (pro minulý čas) a -eb pro budoucí čas, přičemž tvar slovesa zůstává stejný pro všechny osoby.

=== Příslovce - adverbijo ===
Příslovce v novalingvu končí koncovkou -e

==== Příslovce času ====
*neksttempe - příště

==== příslovce místa ====
===== okamžité polohy =====
Příslovce okamžité polohy udávají, kde se věc nachází
*untre - dole
*owvre - nahoře
*nekste - vedle

===== Příslovce směru pohybu =====
*hinuntre - dolů
*hinowvre - nahoru
*hinnekste - vedle

=== Úvahy o tvarosloví ===
==== Předpony ====
Slova jako namalovat (nějaký předmět), či nakreslit (nějaký předmět) řešit bez speciální předpony, přičemž teprve dokonavá předpona '''fin''' určí, že se jedná o tvar namaluji/nakreslím, či namaloval(a) jsem/nakreslil(a) jsem. Pro slova '''mluvit''' a '''říct''' použít jedno slovo.