Zobrazení zdroje stránky Brno

{{Infobox statutární město
 | název = Brno
 | logo = Soubor:Logo_Brno.svg
 | foto = File:Brno Montage II.jpg
 | popisek.foto = '''''Statutární město Brno'''''<br />
• Vlevo 1: [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] na [[Petrov (Brno)|Petrově]]<br />
• Vlevo 2: [[Veveří (hrad)|Hrad Veveří]]<br />
• Vlevo 3: [[Náměstí Svobody (Brno)|Náměstí Svobody]]<br />
• Vlevo 4: [[Letiště Brno-Tuřany|Mezinárodní letiště Brno-Tuřany]]<br />
• Uprostřed 1: [[Špilberk|Hrad a pevnost Špilberk]]<br />
• Uprostřed 2: [[Ignis Brunensis]], mezinárodní přehlídka ohňostrojů<br />
• Uprostřed 3: Park [[Lužánky]]<br />
• Uprostřed 4: Závod na [[Masarykův okruh|Masarykově okruhu]]<br />
• Vpravo 1: [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel svatého Jakuba]]<br />
• Vpravo 2: [[Brněnská přehrada]] v době plavební sezóny<br />
• Vpravo 3: [[Mahenovo divadlo]]<br />
• Vpravo 4: Část areálu [[Brněnské výstaviště|Brněnského výstaviště]]
 | znak = Image:Brno (znak).svg
 | článek o znaku = Znak Brna
 | vlajka = Image:Flag of Brno.svg
 | NUTS3 = CZ064
 | NUTS4 = CZ0642
 | NUTS5 = CZ0642 582786
 | nad.výš = 190–479
 | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]]
 | okres = Brno-město
 | země = [[Morava]]
 | výměra = 230,22
 | obyvatelé = 378&nbsp;965 
 | obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2012<ref name="pocet obyvatel">{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 | url = http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/00002BD91A/$File/13011203.pdf | datum vydání = 31.5.2012 | datum přístupu = 4.6.2012 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
 | rozpočet = 13 089 <ref>[http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/rozpocet/plneni-rozpoctu-statutarniho-mesta-brna-blizsi-informace-poskytne-ing-trnecka-tel-542-173-254/vysledky-hospodareni-statutarniho-mesta-brna-za-i-ctvrtleti-roku-2011/ Brno - Výsledky hospodaření statutárního města Brna za I. čtvrtletí roku 2011]</ref>
 | rozpočet.rok = 2011 | zeměpisná šířka = 49.2
 | zeměpisná délka = 16.6166667
 | PSČ = 600 00 - 640 00
 | početč = 58
 | početk = 48
 | početu = 2 278<ref name="ulice">[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/rozsobce/brno.html Adresy v České republice: obec s rozšířenou působností BRNO]</ref>
 | početa = 56 960<ref name="ulice"/>
 | zsj = 278
 | počet.m.č = 29
 | adresa = Magistrát města Brna<br />Dominikánské nám. 1<br />601 67 Brno
 | web = www.brno.cz
 | email = informace@brno.cz
 | primátor = Bc. [[Roman Onderka]], MBA ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]), ''(od roku 2006, znovuzvolen 2010)''
 | loc-map = {{LocMap |Česká republika |label=Brno |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=00 |lon_deg=16 |lon_min=36 |lon_sec=36 |float=center|caption=}}
}}
'''Brno''' (německy ''Brünn'', latinsky ''Bruna'') je [[Seznam měst v České republice podle počtu obyvatel|počtem obyvatel]] i [[Seznam obcí v České republice podle rozlohy|rozlohou]] druhé největší [[město]] v&nbsp;[[Česká republika|České republice]], největší město na [[Morava|Moravě]] a bývalé [[hlavní město]] [[Morava|Moravy]]. Je sídlem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], v&nbsp;jehož centrální části tvoří samostatný [[okres]] [[okres Brno-město|Brno-město]]. Město leží na soutoku řek [[Svratka (řeka)|Svratky]] a [[Svitava|Svitavy]] a má zhruba 380 tisíc obyvatel,<ref name="pocet obyvatel"/> jeho regionální sídelní [[aglomerace]]<ref name=aglomerace>Nařízení vlády č. 105/1994 Sb., [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2763 kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace]</ref> pak má zhruba 780 tisíc obyvatel.

Brno je centrem [[soudní moc]]i České republiky, stalo se totiž sídlem jak [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], tak [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]], [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]] i [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]]. Kromě toho je celkově významným administrativním střediskem, protože zde sídlí státní orgány s&nbsp;celostátní kontrolní působností a další důležité instituce. Za zmínku stojí například [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]],<ref name="competcz">[http://www.compet.cz/ Oficiální stránky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže]</ref> [[Veřejný ochránce práv]]<ref name=ombudsman>[http://www.ochrance.cz/kontakt/ Veřejný ochránce práv - kontakt]</ref> nebo [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]].<ref name="szpi"/> Od roku 1777 je Brno také sídlem [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] [[Diecéze brněnská|brněnské diecéze]], [[biskup]]ským chrámem je [[katedrála svatého Petra a Pavla]] na [[Petrov (Brno)|Petrově]].

Město je významným střediskem [[Vysoká škola|vysokého školství]] s&nbsp;33 fakultami třinácti univerzit a dalších vysokých škol s více než 89&nbsp;000&nbsp;studenty.<ref name="bvc2010">[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2010.pdf Brno v číslech 2010]</ref> V&nbsp;Brně je zákonem zřízeno studio [[Česká televize|České televize]]<ref name="statutceskatelevizecz">[http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/statut-ct/#s5 Statut ČT — Vše o ČT — Česká televize]</ref> a [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]]<ref name="zakonczrozhlas"> [http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa/_zprava/zakon-4841991-sb-o-ceskem-rozhlasu--798033 Zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu - Informace o ČRo]</ref> a ve městě také sídlí [[Brněnská televize]] (B-TV).<ref name="btv"/>{{#tag:ref|Studio Československého rozhlasu začalo v&nbsp;Brně působit v&nbsp;roce 1924 a&nbsp;brněnské studio Československé televize vzniklo v&nbsp;roce 1961.|group="pozn."}}

Na [[Brněnské výstaviště|Brněnském výstavišti]] jsou tradičně konány velké mezinárodní výstavy a [[veletrh]]y. Rozsáhlý areál výstaviště započal svůj provoz již roku [[1928]] a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší pořádanou událostí je [[Mezinárodní strojírenský veletrh]]. Brno proslulo i&nbsp;coby dějiště velkých motoristických závodů konaných na blízkém [[Masarykův okruh|Masarykově okruhu]], tato [[tradice]] sahá do třicátých let 20.&nbsp;století.<ref name="historybrnocircuit">[http://www.automotodrombrno.cz/o-okruhu/historie/1930-1986/1930-1986_164 1930 - 1986 | Automotodrom Brno]</ref> K nejprestižnějším závodům patří [[Velká cena České republiky silničních motocyklů|Grand Prix ČR]], součást seriálu [[Mistrovství světa silničních motocyklů]].<ref name="brnocircuit">[http://www.automotodrombrno.cz/ Automotodrom Brno]</ref> Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů [[Ignis Brunensis]], pořádanou od roku [[1998]].<ref name="ignisbrunensis">[http://www.ignisbrunensis.cz/o-festivalu--579.html Ignis Brunensis: O festivalu]</ref> Návštěvnost této události se typicky pohybuje mezi jedním až dvěma sty tisíci návštěvníků každý den jejího konání.<ref name="navstevnostfestivalu">[http://www.ignisbrunensis.cz/celkova-navstevnost-festivalovych-akci--954.html IgnisBrunensis.cz: Celková návštěvnost festivalových akcí]</ref>

K&nbsp;nejvýznamnějším dominantám města patří [[Špilberk|hrad a pevnost Špilberk]] na [[Špilberk (kopec)|stejnojmenném kopci]] a [[katedrála svatého Petra a Pavla]] na vršku [[Petrov (Brno)|Petrov]] utvářející charakteristické panorama města a často vyobrazovaná jako jeho symbol. Druhým dochovaným hradem na území Brna je [[Veveří (hrad)|Veveří]] tyčící se nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]]. Další významnou památkou je funkcionalistická [[vila Tugendhat]], která byla zapsána mezi [[Světové dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="Unesco"/> Historické městské jádro bylo vyhlášeno [[městská památková rezervace|městskou památkovou rezervací]].<ref group="pozn.">Podle nařízení vlády ze dne 19. dubna 1989, č. 54/1989 Sb., jsou její hranice vymezeny ulicemi Gorkého, Veveří, Žerotínovým a Moravským náměstím, dále ulicemi Koliště, Dornych, Uhelná, Hybešova, Kopečná, Anenská, Pekařská, Hlinky, Pivovarská a Úvoz.</ref> K&nbsp;turisticky atraktivním lokalitám může patřit také začátek [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|chráněné krajinné oblasti Moravský kras]].

== Název města ==
{{podrobně|Vývoj názvu města Brna}}
Nynější název města Brna se odvíjí od názvu někdejší osady ležíci na [[brod]]u přes řeku [[Svratka (řeka)|Svratku]], která vznikla v této lokalitě okolo roku 1000.<ref name="hmb">[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-mesta-brna/ Historie města Brna - Statutární město Brno]</ref> Ovšem starší původ tohoto názvu není zcela jasný. Nejstarší název je ''Brnen'', lze se ale setkat i s označeními jako ''Brvnn'', ''Brin'' nebo ''Brnno''. V [[Latina|latině]] bylo Brno označováno jako ''Bruna''<ref group="pozn.">viz například [[Ignis Brunensis]]</ref> a v němčině jako ''Brünn''. Mezi lety [[1949]] a [[1992]] bylo Brno oficiálně označováno jako „''krajské město Brno''“, předtím neslo název „''Zemské hlavní město Brno''“, který se ujal v době první republiky, ačkoli Brno bylo hlavním městem již dávno předtím. Na některých starších dokumentech (mapách, různých listinách apod.) lze nalézt označení „''Královské hlavní město Brno''“. První písemná zmínka o Brně pochází z roku [[1091]] z [[Kosmova kronika česká|Kosmovy kroniky]], kde je psáno: „Český král [[Vratislav II.|Vratislav I.]] vtrhl s vojskem na Moravu a oblehl hrad Brno…“.<ref name="Písemná zmínka">{{Citace elektronické monografie|titul=První písemná zmínka o Brně|url=http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=2}}</ref>

Podle města Brna byl pojmenován lehký [[kulomet]] [[Bren|BREN]] ({{Podtržení|Br}}no + [[Enfield (londýnský obvod)|{{Podtržení|En}}field]]),<ref name="bren>[http://www.ukarms.com/news/Bren%20light%20machine%20gun.htm M1918 Browning Automatic Rifle]</ref> známá zbraň druhé světové války, používaná především armádou [[Spojené království|Spojeného království]]. Také například kulinářská specialita [[brněnský řízek]]<ref name="brnenskyrizek">[http://www.prozeny.cz/profily/Naglfogl@seznam-cz/recept/7408-brnensky-rizek Brněnský řízek - recept - ProŽeny.cz ...spolu a o všem]</ref> nebo malý asteroid „2889 Brno“,<ref name="2889Brno">[http://www.minorplanetcenter.net/iau/lists/MPNames.html#B Minor Planet Names: Alphabetical List]</ref> objevený astronomem Antonínem Mrkosem.

V brněnské mluvě zvané [[hantec]], jejíž užívání dnes již není zcela běžné, se Brno označuje jako ''Brnisko''<ref name="sbh0">[http://www.sepl.rulez.cz/slovniky/hantec/hc_a-d.htm#B Slovník brněnskýho hantecu]</ref> nebo ''Bryncl'',<ref name="sbh0" /> možné je také označení ''Štatl'',<ref>[http://dlib.lib.cas.cz/4755/ Abstrakt článku ''Brněnský štatl. Mezi mýtem, subkulturou, zdrojem identity a „obchodní značkou“?'' v časopisu Český lid] (anglicky)</ref> které je ze zmíněných tří nejtypičtější mezi rodilými obyvateli, i když původně označuje spíše jen centrum Brna.

== Historie ==
{{podrobně|Dějiny Brna}}
[[Soubor:Mince_10Kč_vzor_2003_rubová_strana.jpg|thumb|left|120px|Mince 10&nbsp;Kč (vzor&nbsp;1993)]]
[[Soubor:View_of_Brno_in_the_year_1700.jpg|thumb|[[Brněnské hradby#Barokní pevnost|Pevnostní město Brno]] kolem roku 1700 s barokním [[bastion]]ovým opevněním a [[Citadela|citadelou]] na [[Špilberk (kopec)|Špilberku]]]]
Za přímého předchůdce Brna je považováno hradiště [[Staré Zámky]] u [[Brno-Líšeň|Líšně]], jedno z hradisek [[Velkomoravská říše|Velkomoravské říše]], jehož osídlení se datuje od konce [[neolit]]u až do začátku [[11. století]].<ref name="tabula">{{Citace monografie
  | jméno = Jiří
  | příjmení = Mera
  | jméno2 = Irena
  | příjmení2 = Loskotová
  | spoluautoři = a kol.
  | titul = Naučná stezka Hády a údolí Říčky. Panel 14: Staré Zámky
  | vydavatel = ZO [[Český svaz ochránců přírody|ČSOP]] Pozemkový spolek Hády
  | místo = Brno
  | rok = 2003
  | url = http://www.psh.ecn.cz/strany/mapa/14_stare_zamky.pdf}}</ref>

=== Počátky, středověk a novověk ===
První nálezy pozůstatků v brněnské oblasti jsou přibližně z [[paleolit]]u a byly nalezeny v oblasti [[Stránská skála|Stránské skály]], první doložené [[Slované|slovanské]] osídlení brněnské oblasti je z doby kolem 5. až 7. století.

Dějiny města Brna byly vždy pevně svázány s [[Dějiny Moravy|dějinami Moravy]], již v [[11. století]] od dob [[Údělné knížectví|údělných knížectví]] na [[Morava|Moravě]] Brno zastávalo mimořádně důležitou úlohu ve správě země.{{#tag:ref|Brno bylo nejdříve centrem [[Brněnský úděl|Brněnského údělu]], poté politickým centrem [[Markrabství moravské]]ho, ovšem rovným dílem dělící se o toto postavení s Olomoucí, a od [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] jediným hlavním městem Moravy.|group="pozn."}} Ražba mincí v Brně začala v 11. století, kdy zde brněnská knížata razila nejstarší brněnský denár.<ref name="hmb"/> První písemná zmínka o Brně je v [[Kosmova kronika česká|Kosmově kronice]] roku [[1091]].<ref name="hmb"/> Roku [[1243]] byla Brnu udělena [[Městské právo|práva městská]],<ref name="hmb"/> v polovině 13. století byl založen hrad [[Špilberk]],<ref name="spilberkhistorie">[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=historie-hradu Historie hradu — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna]</ref> roku [[1292]] bylo tehdejšímu [[Královské město|královskému městu]] Brnu uděleno právo volit [[rychtář]]e. V roce [[1324]] založila královna [[Eliška Rejčka]] na [[Staré Brno|Starém Brně]] [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], dnes [[Bazilika|baziliku]] a místo jejího posledního odpočinku.<ref name="bazilika">[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=58 Augustiniánský klášter a Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]</ref> V Brně sídlila od poloviny 14. do začátku 15. století [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] založená moravská větev [[Lucemburkové|Lucemburků]], moravských markrabat.<ref>[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=91 Jan Jindřich, markrabě moravský z rodu Lucemburků], brno.cz</ref> Poslední moravský Lucemburk [[Jošt Moravský|Jošt]] byl na podzim [[1410]] dokonce zvolen [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]], začátkem následujícího roku ale zemřel na Špilberku. Je pohřben v [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|kostele svatého Tomáše]], který založil jeho otec Jan Jindřich.<ref>[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=2220&nav03=2447&idosobnosti=67 Jošt Lucemburský (Moravský), markrabě moravský a braniborský, zvolený král římský], brno.cz</ref>

V Brně byl [[Panovnický dvůr|markraběcí dvůr]],<ref>[http://www.biskupstvi.cz/aktuality/?Id=7593 Biskupství brněnské]</ref><ref>[http://www.jostmoravsky.cz/moravsti-lucemburkove/jost-lucembursky.html Jošt Lucemburský (Moravský) - Veřejná sbírka pro jeho jezdeckou sochu]</ref> zasedal zde [[moravský zemský sněm]] a další vrcholné politické instituce tehdejší Moravy.<ref name="hmb"/>{{#tag:ref|V Brně zasedal také [[zemský soud]], moravský [[královský tribunál]], byly zde vedeny svazky [[Moravské zemské desky|zemských desk]], a tak dále. Ovšem do roku [[1641]]/[[1642]] se město dělilo o politickou moc s [[Olomouc]]í a určitou dobu i se [[Znojmo|Znojmem]]. Význam všech tří měst se v průběhu dějin různě měnil.|</ref>|group="pozn."}} Brno je bývalé moravské [[hlavní město]] a od [[středověk]]u je zejména spolu s [[Olomouc]]í jejím historicky nejvýznamnějším městem.

V roce [[1777]] bylo založeno [[Diecéze brněnská|brněnské biskupství]],<ref name="biskupstvi">[http://www.biskupstvi.cz/ Biskupství brněnské]</ref><ref group="pozn.">Katedrála brněnského biskupství na Petrově je vyobrazena na desetikorunové minci České republiky.</ref> roku [[1839]] přijel do Brna první vlak z [[Vídeň|Vídně]], čímž začal provoz parostrojní železnice na území dnešní České republiky.<ref name="prvnivlak">[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/doprava/57112-prvni-parni-vlak-do-dnesniho-ceska-prijel-z-vidne-do-brna/ První parní vlak do dnešní České republiky přijel z Vídně do Brna — Doprava — ČT24 — Česká televize]</ref> Roku [[1850]] bylo Brno poprvé administrativně rozšířeno připojením 20 okolních katastrálních území.<ref name="hmb"/>{{#tag:ref|6. července 1850 bylo na základě ''Prozatímního řádu pro královské hlavní město Brno'' k Brnu připojeno několik desítek (27–32) do té doby samostatných katastrálních obcí v bezprostřední blízkosti města.<ref>[http://is.muni.cz/th/265158/pedf_b/Promeny_mesta_Brna_v_letech_1848-1914.txt KOŤA, Martin. Bakalářská diplomová práce: Proměny města Brna v letech 1848-1914. Brno: 2010.]</ref><ref>[http://is.muni.cz/th/133366/pravf_m/Diplomova_prace.txt KŘÍŽ, Petr. Diplomová práce: Vývoj a koncepce samosprávy v městě Brně. Brno: 2008/2009.]</ref> Počet obyvatel tak dosáhl přibližně 49 tisíc, rozloha se zvýšila ze 141,4 ha na 1816 ha<ref name="histvdatech"/> a vzniklo tak tzv. [[Vnitřní Brno]]. Pzn. na přesných údajích se literatura ne vždy shoduje.|group="pozn."}} V letech [[1859]]–[[1864]] bylo zbořeno téměř kompletně celé [[Brněnské hradby|městské opevnění]], v letech [[1896]]–[[1916]] proběhla v [[Město Brno|historickém jádru]] rozsáhlá [[Brněnská asanace|asanace]],<ref name="brnenskaasanace">[http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=5235&nav02=5253 Historie města - Statutární město Brno]</ref> při níž bylo asi 240&nbsp;domů<ref>[http://www.tugendhat.eu/brnenska-asanace.html Brněnská asanace | Vila Tugendhat]</ref> nahrazeno novostavbami nebo zcela odstraněno. Roku [[1869]] v Brně poprvé na území dnešní České republiky vyjela do ulic města [[tramvaj]], tehdy [[Koněspřežná dráha|tažena koňmi]].<ref name="dpmbhistorie">[http://www.dpmb.cz/Default.aspx?seo=historie-firmy Dopravní podnik města Brna, a.s. Historie]</ref>

[[Soubor:Veduta z obléhání Brna Švédy v roce 1645.jpg|thumb|Neúspěšné [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna Švédy v roce 1645]]]]

=== Významné bitvy ===
* V 15. století bylo Brno [[Obléhání Brna (1428)|obléháno roku 1428]] a [[Obléhání Brna (1430)|znovu roku 1430]] [[Husitství|husity]] během [[Husitské války na Moravě|husitských válek]], město však zůstalo po celou dobu pevnou baštou katolictví a husité město nedobyli. V létě roku 1467 město Brno obléhalo hrad Špilberk, kde sídlila posádka (husitského) českého krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Kunštátu a Poděbrad]].{{#tag:ref|Město bylo poté donuceno se vzdát Viktorínovi z Poděbrad (synovi krále Jiřího), který dorazil Špilberku na pomoc a údajně zajal 400 brněnských vojáků. V červnu 1468 přitáhl k Brnu uherský král [[Matyáš Korvín]], který v únoru 1469 donutil Špilberk se vzdát. Dodejme, že Brno bylo od počátku na straně Matyáše, Jiří byl tehdy na Moravě považován za povýšence nízkého původu a husitského kacíře, který se neprávem zmocnil panovnického trůnu. Matyáš byl v Olomouci zvolen českým králem a v Moravském markrabství vládl od roku 1469 až do své smrti v roce 1490 (v sousedním Českém království zůstal vládnout Jiří).|group="pozn."}}
* V 17. století bylo Brno [[Obléhání Brna (1643)|obléháno roku 1643]] a [[Obléhání Brna (1645)|znovu roku 1645]] [[Švédové|švédskými]] vojsky pod vedením generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]]. Šlo o významnou epizodu v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]. Švédům se však město nikdy dobýt nepodařilo.
* V 18. století bylo Brno [[Obléhání Brna (1742)|obléháno roku 1742]] [[Prusové|pruskými]] vojsky pod vedením [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II. Velikého]], ovšem rovněž neúspěšně.
* V prosinci [[1805]] proběhla východně od Brna [[bitva u Slavkova]], známá též jako „bitva tří císařů“. Město samo se do bitvy nezapojilo, francouzská armáda jej však bez boje dočasně obsadila a císař [[Napoleon Bonaparte|Napoleon I.]] zde několikrát přenocoval.<ref name="histvdatech">[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/historie-v-datech/ Brno - Historie v datech]</ref> Několik měsíců bylo Brno francouzskou armádou obsazeno též v roce [[1809]] a Napoleon ve městě opět několik dní pobyl.<ref>{{Citace monografie|url=http://www.waymarking.com/waymarks/WMBC6H_Napoleon_I_in_Moravias_capital_in_1809_Brno_Czech_Republic|titul=Napoleon I. in Moravia's capital in 1809, Brno, Czech Republic - La Famille Bonaparte on Waymarking.com|jazyk=Anglicky}}</ref>
* Na konci dubna [[1945]] bylo Brno osvobozeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]] pod velením maršála [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|Rodiona Malinovského]] v rámci [[Bratislavsko-brněnská operace|bratislavsko-brněnské operace]].

=== Jak a kdy se Brno stalo hlavním městem Moravy ===
[[Soubor:Wappen Markgrafschaft Mähren.png|thumb|upright|left|120px|[[Heraldické znaky českých zemí#Historické znaky Moravy|Znak markrabství]]]]

Před několika staletími bylo Brno po dlouhou dobu ve sporu s [[Olomouc]]í o postavení [[Hlavní město|hlavního města]] Moravy. Tento spor zřejmě zapříčinil kníže [[Břetislav I.]], který v roce 1055 rozdělil Moravu na dvě navzájem nezávislá území, [[Olomoucký úděl|Olomoucký]] a [[Brněnský úděl]], později vznikl i samostatný [[Znojemský úděl]]. To vedlo k decentralizaci moci a vzniku tří, později znovu dvou, center na Moravě. Znovusjednocení Moravy započalo roku [[1182]] z vůle římskoněmeckého císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] vznikem [[Markrabství moravské]]ho. V roce [[1348]] za vlády markraběte a krále [[Karel IV.|Karla]] byl zřízen [[Moravský zemský soud]] a [[Moravské zemské desky]], oboje zároveň v Brně a v Olomouci, ale pozice hlavního města Moravy byla stále nejasná. Olomouc měla více obyvatel,{{Doplňte zdroj}} byla sídlem [[Arcidiecéze olomoucká|biskupa]], později [[Univerzita Palackého v Olomouci|univerzity]], měla výhodnější polohu blíže centru [[Země České republiky|země]] (Moravy),{{#tag:ref|Město Olomouc tehdy skutečně bylo blíže centru země, zemská hranice se totiž v průběhu dějin měnila. Podstatnou změnou v této skutečnosti bylo, že část původně moravského území byla vyčleněna jako samostatná země ([[Opavské knížectví]]), která se později stala součástí [[Slezsko|Slezska]], což změnilo [[Moravsko-slezská hranice|moravsko-slezskou zemskou hranici]], a proto se později blíže středu země ocitlo Brno.|group="pozn."}} Brno bylo sídlem markraběte (moravského vládce){{#tag:ref|V Brně sídlila moravská lucemburská markraběcí dynastie, založená z vůle [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (otce Karla IV.) moravským markrabětem (1349–1375) a tyrolským hrabětem [[Jan Jindřich|Janem Jindřichem]] a završená jeho synem, římským králem, lucemburským vévodou, braniborským kurfiřtem a moravským markrabětem (1375–1411) [[Jošt Moravský|Joštem]] (oba pohřbeni v [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|kostele svatého Tomáše]] v Brně). Patřili do ní také Joštovi sourozenci (mladší moravský markrabě a zemský hejtman [[Prokop Lucemburský|Prokop]] (pohřben v [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|kostel Nejsvětější Trojice]] v Brně), mladší moravský markrabě, biskup litomyšlský a olomoucký a patriarcha aquilejský [[Jan Soběslav Lucemburský|Jan Soběslav]], [[Alžběta Moravská|Alžběta]] (pohřbena v [[míšeň]]ské katedrále), [[Anna Moravská|Anna]] a [[Kateřina Lucemburská (1353-1378)|Kateřina]]) a manželky Jana Jindřicha (markraběnky [[Markéta Opavská]], [[Markéta Habsburská (1346)|Markéta Habsburská]], [[Alžběta Oettingenská]]). Mocenské spory mezi syny markraběte Jana Jindřicha byly mimo jiné příčinou [[Moravské markraběcí války|moravských markraběcích válek]].|group="pozn."}} a později hrála roli i blízkost rakouské metropole [[Vídeň|Vídně]]. [[Moravský zemský sněm]], jenž byl od [[14. století]] zákonodárnou institucí v markrabství, zasedal střídavě v obou městech (krátkou dobu i ve [[Znojmo|Znojmě]]), stejně tak zemský soud zasedal střídavě a zemské desky byly také vedeny v obou městech. Olomouc však měla po dlouhou dobu výhodnější postavení než Brno a to až do [[třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy byl v Brně roku [[1636]] zřízen [[královský tribunál]], instituce natolik významná, že se Brno stalo de facto jediným hlavním městem Moravy, ale ne nadlouho.{{#tag:ref|Moravský královský tribunál byl v roce 1637 totiž přestěhován do Olomouce, a to z osobních důvodů na přání hraběte Salma, avšak roku 1641 se opět vrátil do Brna. Tribunál se během 17. století celkem pětkrát stěhoval.<ref>[http://is.muni.cz/th/53109/ff_m/tribunal_dipl.pdf Královský tribunál – příspěvek k problematice přesídlování moravského úřadu v 17. století]</ref>|group="pozn."}}

Nejvýznamnějším milníkem sporu se stal až přelom let [[1641]]–[[1642]]. V roce 1641 markrabě a císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] nařídil, aby byl zemský sněm i soud spolu s královským tribunálem a zemskými deskami trvale přemístěn z Olomouce do Brna, čímž bylo ukončeno střídavé zasedání zemského sněmu a soudu v obou městech.<ref>[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=550 Přemístění zemského soudu s královským tribunálem a zemskými deskami do Brna]</ref> Roku 1642 se Olomouc vzdala švédskému vojsku a tím těžce upadl její politický význam na Moravě ve prospěch Brna,{{#tag:ref|Olomouc se vzdala po 40 dnech obléhání a poté se na osm let stala základnou švédských vojsk, tedy i dva roky po skončení války, švédská vojska město zpustošila, počet obyvatel klesl přibližně 15× a naprostá většina domů byla buď neobyvatelných nebo zcela zničených.<ref>[http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/baroque-olomouc%20_%28cesky%29 Olomouc: Zkáza i rozkvět města v období baroka]</ref> Brno bylo jediným městem na Moravě, které se Švédům dokázalo úspěšně postavit, ačkoliv bylo během obléhání citelně poškozeno, jeho obraně velel vojevůdce [[Louis Raduit de Souches]].<ref name="hmb"/>|group="pozn."}} tehdy byly do Brna také přemístěny celé zemské desky,{{#tag:ref|Dříve bylo 35 svazků desk zemských vedeno v Brně a 38 svazků v Olomouci.<ref name="deskyzemske">[http://www.mvcr.cz/clanek/moravske-desky-zemske.aspx Moravské desky zemské - Ministerstvo vnitra České republiky]</ref>|group="pozn."}} a Brno se poté definitivně stalo jediným politickým centrem země. Avšak konečné vyřešení sporů{{#tag:ref|Město Olomouc se dlouze nehodlalo smířit s tím, že jeho politický význam až natolik poklesl. Proto byla ze strany Olomouce nejednou podána žádost o trvalé navrácení zemských desk, zemského soudu, zemského sněmu, dokonce i královského tribunálu. Žádostem ovšem nebylo nikdy markrabětem vyhověno. Mezi oficiální důvody patřily například příjemnější temperatura Brna, kvalitnější voda v Brně, kvalitnější cesty do Brna, lepší poštovní spojení s Brnem, blízkost Vídně, to, že se Olomouc 1642 vzdala Švédům, zatímco Brno se jako jediné město na Moravě úspěšně bránilo. Většina nejvyšších zemských úředníků měla své sídlo v Brně, bylo odpočátku sídlem královského tribunálu a leží blíže středu země (Moravy). Město Olomouc zase argumentovalo, že je sídlem biskupa a univerzity, je estetičtěji vystavěno (což bylo ze strany Brna popíráno) a je obecně známé jako hlavní město Moravy (což bylo také popíráno, protože Olomouc se tehdy nemohla vykázat žádným takovým [[privilegium|privilegiem]]). Olomouci byl tedy alespoň přiznán nárok na čestné oficiální označení hlavním městem, ovšem Brno se takto běžně označovalo také.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Balcárek
 | jméno = Pavel
 | rok = 1993
 | titul = Brno versus Olomouc ; Pod Špilberkem proti Švédům
 | vydavatel = Jota
}}</ref><ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Dřímal
 | jméno = Jaroslav
 | příjmení2 = Peša
 | jméno2 = Václav
 | spoluautoři = a kol.
 | rok = 1969
 | titul = Dějiny města Brna 1
 | vydavatel = Blok
 | místo = Brno
 | stránky = 155
}}</ref>|group="pozn."}} o hlavní město Moravy mezi Brnem a Olomoucí náleží až markrabímu a císaři [[Josef II.|Josefu II.]], který v roce [[1782]] přiznal nárok na označení Brna hlavním městem trvale.{{#tag:ref|Biskup však zůstal v Olomouci a v Brně bylo teprve až roku [[1777]] zřízeno [[Diecéze brněnská|sufragánní biskupství]]<ref name="biskupstvi"/> a zároveň s tím bylo olomoucké biskupství povýšeno na [[arcibiskupství olomoucké|arcibiskupství]].<ref name="olomoucdejiny"/>|group="pozn."}}{{#tag:ref|Další zajímavostí je, že město Olomouc si nejednou nechalo potvrdit nárok na oficiální označení hlavním městem, ač jím bylo jen titulárně (tj. ve skutečnosti jím nebylo). Například v roce 1762 markraběnkou a královnou [[Marie Terezie|Marií&nbsp;Terezií]], která oficiálně přiznala Olomouci hrdý titul „''Královské hlavní město Olomouc''“.<ref name="olomoucunesco">[http://www.unesco-czech.cz/olomouc/historie/ Olomouc - Historie - České dědictví UNESCO]</ref><ref name="olomoucdejiny">[http://www.olomouc.eu/tourism/basic-information/history/history-of-the-city-in-dates_(cesky) Historie Olomouce v datech]</ref>|group="pozn."}} To bylo později potvrzeno i zemskou ústavou,<ref>§ 6 císařského patentu ze dne 30. prosince 1849, č. 18/1850 ř. z., Ústava zemská pro markrabství Moravské</ref> stejně jako např. působením [[Vrchní zemský soud v Brně|vrchního zemského soudu]], jehož působnost se ale nevztahovala jen na celou Moravu, ale i na [[Rakouské Slezsko]]. Brno pak bylo hlavním městem Moravy až do roku [[1928]], kdy byla [[Země Moravská]] sloučena se [[Slezsko (země České republiky)#Období 1918-1948|Zemí Slezskou]]. Poté bylo Brno zemským hlavním městem [[Země Moravskoslezská|Země Moravskoslezské]].{{#tag:ref|[[Země Moravskoslezská]] pak existovala do roku 1948. K takovému spojení již v minulosti jednou došlo, mezi lety [[1782]]–[[1850]] bylo [[Markrabství moravské]] spojeno s vévodstvím Horní a Dolní Slezsko ([[Rakouské Slezsko]]) v jeden správní celek – tzv. zemi Moravskoslezskou, spravovanou [[moravskoslezské gubernium|moravskoslezským guberniem]]. Dodejme, že [[Země Moravská]] vznikla roku 1918 přeměnou z Markrabství moravského.|group="pozn."}} Nakonec byla roku 1948 komunistickou vládou zrušena moravskoslezská zemská samospráva a s ní zanikla i pozice jejího hlavního města. Moravské zemské desky jsou dnes [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]] a jsou uloženy v [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravském zemském archivu]] v Brně.<ref name="deskyzemske"/>
{{clear}}

=== 20. století a Velké Brno ===
[[Soubor:Czechoslovakia IV cs.png|thumb|Zemská hlavní města (podtržena) za [[První republika|první republiky]]]]

Roku [[1919]] byla k Brnu připojena dvě sousední města [[Královo Pole]] a [[Husovice]] a 21 dalších obcí. Vzniklo tak tzv. [[Velké Brno]] s asi 7× větší rozlohou a počtem obyvatel asi 222 tisíc oproti původním asi 130 tisícům.<ref>[http://www.spilberk.cz/?pg=zobraz&co=velke-brno Výstava Velké Brno]</ref><ref>[http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=&number2=&name=o+slou%C4%8Den%C3%AD+sousedn%C3%ADch+obc%C3%AD+s+Brnem&text= Zákon č. 213/1919 Sb., o sloučení sousedních obcí s Brnem]</ref>
Roku [[1921]] se Brno stalo zemským hlavním městem [[Země Moravská|země Moravské]] v tehdejší [[První republika|první republice]], předtím bylo hlavním městem [[Markrabství moravské]]ho, o sedm let později se stalo zemským hlavním městem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]]. V roce [[1939]] bylo Brno obsazeno [[Wehrmacht|německou armádou]] a roku 1945 osvobozeno [[Rudá armáda|Rudou armádou]].

Po komunistickém převratu upadl v té době tradiční politický a hospodářský význam Brna jako [[Hlavní město|hlavního města]], a to zákonem o [[Kraje v České republice|krajském zřízení]] přijatým 21.&nbsp;prosince 1948. Tímto totalitním zákonem bylo [[Historie krajů v České republice#V letech 1945-1949|zrušeno zemské zřízení]] a Morava byla rozdělena do několika krajů podřízených Praze (s účinností od 24. prosince 1948).<ref name="zakon2081948">[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1948/sb101-48.pdf Zákon 208/1948 Sb. o krajském zřízení]</ref><ref>[http://www.esipa.cz/sbirka/sbsrv.dll/sb?CP=1948s280&DR=SB 280/1948 Sb. Zákon o krajském zřízení]</ref> Krajské zřízení po roce 1948 nerespektovalo hranice historických zemí. Město Brno se tehdy stalo sídlem [[Brněnský kraj|Brněnského kraje]]<ref name="zakon2081948"/> a po reformě v roce [[1960]] sídlem [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|prvního Jihomoravského kraje]].<ref name="zakon381960">[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1960/sb15-60.pdf Částka 15/1960 Sbírky zákonů]</ref> V roce [[1968]] se město stalo [[Statutární město|statutárním městem]] podle zákona o [[Národní výbor (1945-1990)|národních výborech]],<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1967/sb27-67.pdf Částka 29/1967 Sbírky zákonů]</ref> ačkoli tento titul mělo již dříve. Roku [[2000]] vznikl současný samosprávný (druhý) [[Jihomoravský kraj]], jehož krajským městem je Brno.
{{clear}}

== Geografie ==
[[Soubor:Autumn Marian Valley.jpg|thumb|left|[[Mariánské údolí (Brno)|Mariánské údolí]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]]]]
[[Soubor:Srovnání kvality ovzduší v ČR - 2008.jpg|thumb|Kvalita ovzduší v ČR (2008), Brno si vede velmi dobře ve srovnání s dalšími velkými městy]]

Brno leží na jihovýchodě [[Česká republika|České republiky]] na soutoku řek [[Svratka (řeka)|Svratky]] a [[Svitava|Svitavy]] a protékají jím potoky [[Veverka (potok)|Veverka]], [[Ponávka]], [[Říčka (přítok Litavy)|Říčka]] a několik dalších menších toků. Tok Svratky je v Brně dlouhý přibližně 29 km, u Svitavy délka činí asi 13 km.<ref name="guao"/> V katastru města se nachází [[Brněnská přehrada]] a několik malých rybníků a jiných vodních ploch, například [[Žebětínský rybník]] nebo nádrže v [[Mariánské údolí (Brno)|Mariánském údolí]]. Brno je ze tří stran je chráněno zalesněnými kopci [[Brněnská vrchovina|Brněnské vrchoviny]], na jihozápadě pak začínají nížiny [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého úvalu]], nadmořská výška města se pohybuje mezi 190–425&nbsp;m n.&nbsp;m,<ref name="guao"/> značná část území Brna (6379 ha, 28 %) je pokryta [[les]]y. Kromě kopců [[Petrov (Brno)|Petrov]] a [[Špilberk (kopec)|Špilberk]] se na katastru města nacházejí také vrchy [[Bílá hora (Brno)|Bílá hora]], [[Červený kopec]], [[Hády]] (z části), [[Kamenný vrch (přírodní rezervace)|Kamenný vrch]], [[Kraví hora (Brno)|Kraví hora]], [[Medlánecké kopce]], [[Mniší hora]], [[Palackého vrch]], [[Stránská skála]], [[Strom (Drahanská vrchovina)|Strom]] a [[Žlutý kopec]], nejvyšším vrcholem je [[Kopeček (Bobravská vrchovina)|Kopeček]] (479,41 m n. m.). Nejvyšší bod na katastru města s nadmořskou výškou 497 m se nachází severně od [[Brno-Útěchov|Útěchova]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Procházka
 | jméno = Rudolf
 | spoluautoři = a kol.
 | rok = 2011
 | titul = Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku
 | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna
 | místo = Brno
 | stránky = 44
 | isbn = 978-80-86736-25-9
}}</ref>

Brno má poměrně rozmanité přírodní zázemí a mírné klima, což je dáno jeho polohou mezi [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]] a nížinami jižní Moravy. Průměrná roční teplota dosahuje 9,4&nbsp;°C, průměrné roční srážky 505 mm, průměrný počet dnů se srážkami je 150, průměrný sluneční svit za rok činí 1&nbsp;771 hodin a převažující směr větru je severozápadní.<ref name="guao"/> Od východu na západ je město dlouhé 21,5&nbsp;km a celkově zabírá plochu 230&nbsp;km².<ref name="guao"/> Velmi dobrá kvalita ovzduší v Brně je zaručena dobrou ventilací jeho území, dlouhodobě nebyly v Brně zaznamenány žádné klimatické kalamity.<ref name="guao">[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=8 Geografické údaje a obyvatelstvo]</ref> Na katastru Brna se nachází několik desítek [[Seznam chráněných území v okrese Brno-město|chráněných území]], například část [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|chráněné krajinné oblasti Moravský kras]], [[národní přírodní památka]] [[Stránská skála]], [[národní přírodní rezervace]] [[Hádecká planinka]], [[přírodní památka]] [[Bílá hora (Brno)|Bílá hora]] nebo [[přírodní rezervace]] [[Bosonožský hájek]]. 

K&nbsp;trvalému pobytu v Brně je přihlášeno přes 400 tisíc obyvatel,<ref name="mvcr">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Adresy v České republice: Obec Brno
 | url = http://aplikace.mvcr.cz/adresa/b/brno/index.html
 | datum přístupu = 2010-08-20
 | vydavatel = Ministerstvo vnitra České republiky
}}</ref> což jej v [[Seznam největších měst v Evropské unii|žebříčku největších měst Evropské unie]] řadí na 69. místo (stav v roce 2011). Brněnská aglomerace, vymezená dle vyhlášky 561/2006 Sb. obcemi Brno, [[Adamov (okres Blansko)|Adamov]], [[Bílovice nad Svitavou]], [[Česká]], [[Kuřim]], [[Lelekovice]], [[Modřice]], [[Ostopovice]], [[Podolí (okres Brno-venkov)|Podolí]], [[Popůvky (okres Brno-venkov)|Popůvky]], [[Rozdrojovice]], [[Řícmanice]], [[Šlapanice]], [[Troubsko]]<ref name>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Vyhláška 561/2006 Sb.: seznam aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku
 | url = http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_number1=561/2006&PC_8411_l=561/2006&PC_8411_ps=10#10821
 | datum vydání = 30. listopad 2006
 | vydavatel = Portál veřejné správy České republiky
}}</ref> má zhruba 450 tisíc obyvatel, v regionální sídelní aglomeraci (podle Nařízení vlády č. 105/1994 Sb.<ref name=aglomerace/>) žije přes 800 tisíc obyvatel,<ref name="mvcr" /> což ji činí po pražské a ostravské<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2788 Nařízení vlády č. 185/1994 Sb.], kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Ostravské aglomerace</ref> třetí největší v ČR. Širší metropolitní oblast Brna v roce 2004 čítala podle [[Eurostat]]u 730 tisíc obyvatel,<ref name="smobEurostat">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Urban Audit: City Profiles - Brno
 | url = http://www.urbanaudit.org/CityProfiles.aspx
 | datum vydání = 2004
 | datum přístupu = 2009-9-15
 | vydavatel = Eurostat
 | jazyk = anglicky
}}</ref> přičemž celý [[Jihomoravský kraj]] má asi 1,2 milionu obyvatel.<ref name="krajobyvatele">[http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_jihomoravskeho_kraje ČSÚ Jihomoravský kraj: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje]</ref> Brno je odvěkou křižovatkou obchodních cest, která spojovala severní a jižní evropské civilizace po staletí, a po staletí bylo jediným právoplatným hlavním městem [[Autonomie|autonomní]] moravské země. Město je jako součást podunajského regionu historicky spjato s [[Vídeň|Vídní]],<ref name="guao"/> vzdálenou 110&nbsp;km. V minulosti bylo Brno známé také jako významné průmyslové město, někdy přezdívané jako „rakouský [[Manchester]]“.

{{Počasí
|location = Brno
|metric_first = Yes
|single_line = Yes
<!-- Nejvyšší průměrná teplota -->
|Jan_Hi_°C = 0.2
|Feb_Hi_°C = 3.1
|Mar_Hi_°C = 8.5
|Apr_Hi_°C = 14.4
|May_Hi_°C = 19.5
|Jun_Hi_°C = 22.6
|Jul_Hi_°C = 24.5
|Aug_Hi_°C = 24.2
|Sep_Hi_°C = 20.2
|Oct_Hi_°C = 14.1
|Nov_Hi_°C = 6.6
|Dec_Hi_°C = 1.9
<!-- Nejnižší průměrná teplota -->
|Jan_Lo_°C = -5.2
|Feb_Lo_°C = -3.3
|Mar_Lo_°C = -0.2
|Apr_Lo_°C = 3.9
|May_Lo_°C = 8.3
|Jun_Lo_°C = 11.4
|Jul_Lo_°C = 12.7
|Aug_Lo_°C = 12.6
|Sep_Lo_°C = 9.5
|Oct_Lo_°C = 5.0
|Nov_Lo_°C = 0.9
|Dec_Lo_°C = -3.0
<!-- Průměrný úhrn srážek -->
|Jan_Precip_mm = 24.6
|Feb_Precip_mm = 23.8
|Mar_Precip_mm = 24.4
|Apr_Precip_mm = 31.5
|May_Precip_mm = 61.0
|Jun_Precip_mm = 72.2
|Jul_Precip_mm = 63.7
|Aug_Precip_mm = 56.3
|Sep_Precip_mm = 37.6
|Oct_Precip_mm = 30.7
|Nov_Precip_mm = 37.4
|Dec_Precip_mm = 27.1
<!-- Zdroje -->
|source = [[Světová meteorologická organizace]] (UN) <ref name= WMO >{{cite web
  | url = http://www.worldweather.org/172/c00693.htm  
  | title = World Weather Information Service – Brno
  | accessdate = 20 January 2011
  | publisher = United Nations}}</ref>
|accessdate = Leden 2011
}}

== Kultura ==
[[Soubor:Lisenske slavnosti vyrez.jpg|thumb|left|Tradiční [[moravské kroje]] na hodech v [[Brno-Líšeň|Líšni]].]]

Brněnský magistrát vynakládá na oblast kultury ročně kolem tří čtvrtin miliardy korun.<ref>[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ORF/SR2011/Vydaje.xls Schválený rozpočet provozních a kapitálových výdajů - Rekapitulace dle oddílů a paragrafů]</ref><ref>[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/ORF/Souhrnny_rozpocet_2010/Rozpocet_2010.xls Souhrnný rozpočet statutárního města Brna na rok 2010 - Rozpočet výdajů statutárního města Brna]</ref> Ve městě působí řada muzeí, divadel a dalších kulturních institucí, pořádá se zde řada festivalů a nejrůznějších kulturních akcí. Krom toho je v Brně je také zřízena [[Hvězdárna a planetárium Brno]], tři botanické zahrady,{{#tag:ref|Jsou jimi: [[Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity]], [[Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně]] a [[Centrum léčivých rostlin Lékařské fakulty Masarykovy univerzity]].|group="pozn."}} nebo například [[Zoologická zahrada Brno]], jež je svojí rozlohou 65 ha jednou z největších v České republice. <!-- 4. největší? -->

Brno od 90. let zažívá kulturní „znovuzrození“, fasády jsou opravovány, různé výstavy, přehlídky apod. jsou zakládány a rozšiřovány, do města se postupně vrací rytmus „menšího [[Seznam největších měst v Evropské unii|evropského velkoměsta]]“, Brnu se ovšem stále ještě někdy může dostávat poněkud nevalné pověsti „zchátralého, špinavého či dokonce nudného maloměsta“. V roce 2007 se v Brně konal summit 15 prezidentů zemí Evropy,<ref>[http://www.novinky.cz/domaci/115793-summit-skoncil-prezidenti-schvaluji-rozsireni-eu.html Summit skončil, prezidenti schvalují rozšíření EU]</ref> roku 1996 navštívila Brno britská královna [[Alžběta II.]],<ref>[http://www.novinky.cz/veda-skoly/historie/228747-alzbeta-ii-jako-prvni-britsky-monarcha-navstivila-ceske-zeme-pred-15-lety.html Alžběta II. jako první britský monarcha navštívila české země před 15 lety], novinky.cz, 27. 3. 2011.</ref> v roce 2010 její syn, [[Charles, princ z Walesu|princ Charles]],<ref>[http://www.lidovky.cz/princ-charles-dostal-v-brne-medaili-za-zajem-o-zivotni-prostredi-p8b-/lide.asp?c=A100322_092756_ln_domov_hs Princ Charles dostal v Brně medaili za zájem o životní prostředí], lidovky.cz, 22. 3. 2010.</ref> v roce 2009 papež [[Benedikt XVI.]]<ref>[http://www.lidovky.cz/papez-vyzdvihl-husuv-odkaz-v-brne-odslouzil-msi-pro-120-tisic-vericich-12l-/ln_domov.asp?c=A090927_092018_ln_domov_mev Papež vyzdvihl Husův odkaz, v Brně odsloužil mši pro 120 tisíc věřících], lidovky.cz, 27. 9. 2009.</ref> a další.

Brno i přes svůj městský charakter zachovává tradiční moravskou [[Folklór|lidovou kulturu]] včetně lidových slavností, na kterých nechybí [[moravské kroje]], moravská vína, moravská dechová hudba, lidové tance a soutěže. Na rozdíl od menších obcí v Brně mají své hody lokálně jednotlivé městské části, ovšem ne všechny. Mezi městské části, kde se pravidelně pořádají tradiční hody patří například [[Brno-Řečkovice a Mokrá Hora|Řečkovice a Mokrá Hora]],<ref>[http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/vavrinecke-hody-brno-reckovice-16599/ Vavřinecké hody - Brno Řečkovice - www.kalendarakci.atlasceska.cz]</ref> [[Brno-Židenice|Židenice]],<ref>[http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/zidenicke-hody-brno-zidenice-7165/ Židenické hody - Brno Židenice - www.kalendarakci.atlasceska.cz]</ref> [[Brno-Líšeň|Líšeň]]<ref>[http://www.vlisni.cz/lisenske-hody Líšeňské hody | portál vlisni.cz]</ref> nebo [[Brno-Ivanovice|Ivanovice]].<ref>[http://www.ivanovice.brno.cz/clanky/20070926-ci-jsou-hody-nase/ ČÍ JSOU HODY? NAŠE! » Městská část Brno Ivanovice]</ref>
{{clear}}

=== Kulturní památky ===
[[Soubor:Brno - Cathedral of Saints Peter and Paul III.jpg|thumb|[[Katedrála svatého Petra a Pavla|Katedrála sv. Petra a Pavla]] a [[Dietrichsteinský palác]] pohledem z věže [[Stará radnice (Brno)|Staré radnice]].]]
[[Soubor:Tugendhat zevnitr vyrez.jpg|thumb|[[Vila Tugendhat]], stěžejní dílo světového funkcionalistismu<ref name="funkcionalismus"/> od architekta [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwiga Miese van der Rohe]] z konce [[1920-1929|20. let 20. století]] a památka [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]]]
[[Soubor:Židovský hřbitov v Brně (montáž).jpg|thumb|[[Židovský hřbitov v Brně]] (svojí rozlohou největší židovský hřbitov na Moravě<ref name="Klenovsky99"/><ref name="Kuča"/>)]]
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Brně|Seznam brněnských památek}}
V Brně je možné, pravděpodobně díky jeho bohaté historii hlavního města Moravy, nalézt stovky kulturních památek, včetně osmi [[Národní kulturní památka České republiky|národních kulturních památek]]<ref name="npu">[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Ok&Nazev=&KodOk=6202 Světové dědictví, NKP, chráněná území – okres Brno-město], monumnet.npu.cz</ref><ref>[http://www.mvcr.cz/clanek/kulturni-pamatky.aspx Kulturní památky], mvcr.cz</ref> a jedné památky zařazené na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="Unesco"/> Většina hlavních brněnských památek se nachází v jeho [[Město Brno|historickém jádru]], zdejší [[městská památková rezervace]] je počtem objektů druhá největší v České republice, ovšem až s velkým odstupem za [[Praha|Prahou]] (Brno: 484 objektů; Praha: 1&nbsp;330 objektů).<ref name="npu_hledani">[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php Národní památkový ústav: Světové dědictví, NKP, chráněná území]</ref> Brno může být také označováno jako kolébka některých nových trendů v oblasti [[Moderní architektura|moderní architektury]] a její konkrétní podoby někdy nazývané též jako [[funkcionalismus]].<ref name="funkcionalismus">[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/funkcionalismus-a-moderni-architektura/ Brno - Funkcionalismus a moderní architektura]</ref><ref>[http://brno.idnes.cz/tvorba-architekta-funkcionalismu-fuchse-prinesla-novou-estetiku-1cd-/Brno-zpravy.aspx?c=A100326_1357876_brno-zpravy_dmk Tvorba architekta funkcionalismu Fuchse přinesla novou estetiku - iDNES.cz]</ref> Tento profil města, známý a oceňovaný ve světě, výrazně pomohl vtisknout zejména [[Bohuslav Fuchs]], jeden z velmi respektovaných architektů 20. století. Podílela se na něm ale i řada dalších tvůrců jako [[Ernst Wiesner|Arnošt Wiesner]], [[Emil Králík]], [[Jindřich Kumpošt]], [[Otto Eisler]].<ref name="funkcionalismus"/> Je zde možné vidět velmi pestrou [[Seznam funkcionalistických staveb v Brně|řadu památek tohoto stylu]]. Následující seznam uvádí pouze některé z nejvýznamnějších památek. Hvězdičkou ([[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]) označené objekty jsou národními kulturními památkami.

{|
| width="50%" valign="top" |
* '''Hrady'''
** [[Špilberk|Hrad a pevnost Špilberk]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Veveří (hrad)|Hrad Veveří]]
* '''Brněnské podzemí''' {{#tag:ref|Za povšimnutí stojí především [[Brněnská kostnice]], jež je druhou největší v Evropě,<ref name="CeskyRozhlas"/> a [[Kapucínská hrobka (Brno)|Kapucínská hrobka]] s mumiemi kapucínských mnichů a některých významných dobových osobností, jako byl například architekt [[Mořic Grimm]].<ref name="mumie">[http://www.kapucini.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=9:hrobkainfo&catid=6:hrobka&Itemid=10 Klášter kapucínů Brno: Hrobka]</ref>|group="pozn."}}
** [[Brněnská kostnice]]
** [[Kapucínská hrobka (Brno)|Kapucínská hrobka]]
** [[Podzemí pod Zelným trhem]]
* '''Další sídla a paláce''' {{#tag:ref|Krom toho je v Brně je možné nalézt mnoho dalších [[palác]]ů (např. [[Dietrichsteinský palác]], [[Palác Hausperských z Fanalu]], [[Palác žďárských opatů]], [[Schrattenbachův palác]], [[Kleinův palác]], [[Místodržitelský palác]], [[Dům pánů z Kunštátu]], [[Pražákův palác]], [[Palác Chlumeckých]], [[Palác Říkovských z Dobrčic]], [[Herringův palác]], [[Kounicův palác]], [[Berglův palác]])|group="pozn."}}
** [[Zemská sněmovna v Brně|Moravská zemská sněmovna]]
** [[Biskupský dvůr (Brno)|Biskupský dvůr]]
** [[Palác šlechtičen]]
** [[Stará radnice (Brno)|Stará radnice]]
** [[Dům pánů z Lipé]]
* '''Funkcionalistické stavby'''
** [[Brněnské výstaviště]]
** [[Vila Tugendhat]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] (památka [[UNESCO]]<ref name="Unesco">{{cite web|title=Vila Tugendhat památkou světového kulturního dědictví|url=http://whc.unesco.org/en/list/1052}}</ref>)
** [[Hotel Avion]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Palác Morava]]
| width="50%" valign="top" |
* '''Kašny, sochy a pomníky'''
** [[Kašna Parnas]]
** [[Morový sloup (Brno)|Morový sloup]] na [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]]
* '''Parky''' {{#tag:ref|Park [[Lužánky]] je nejstarší veřejný park na území dnešní České republiky,<ref name="luzanky"/> parkem byl zřízen na konci 18. stol., [[Denisovy sady]] se začátnem 19. stol. staly vůbec prvním městským parkem založeným veřejnou správou na území dnešní České republiky<ref name="denisovysady"/> a [[Park Špilberk]] je jako unikátní dílo zahradní architektury zařazen mezi národní kulturní památky České republiky.<ref name="brnoparkspilberk"/>|group="pozn."}}
** [[Lužánky]]
** [[Denisovy sady]]
** [[Park Špilberk]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
* '''Kostely a kláštery''' {{#tag:ref|[[Starobrněnský klášter]] byl místem, kde [[Gregor Mendel]] položil základy [[Genetika|genetiky]], tehdy zcela nového vědního oboru. [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|Kostel sv. Tomáše]] je místem posledního odpočinku svého zakladatele moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] a jeho syna římského krále a moravského markraběte [[Jošt Moravský|Jošta Moravského]], [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]] je místem posledního odpočinku její zakladatelky královny [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]] a [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel sv. Jakuba Většího]] je jedním z nejhonosnějších a nejzachovalejších gotických kostelů v Brně, je mimo jiné místem posledního odpočinku velitele obrany Brna před Švédy, maršála císařských vojsk na Moravě a jednoho z nejschopnějších vojevůdců [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] [[Louis Raduit de Souches|Louise Raduit de Souches]].|group="pozn."}}
** [[Katedrála svatého Petra a Pavla]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|Bazilika Nanebevzetí Panny Marie]]
** [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|Kostel sv. Jakuba Většího]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|Kostel sv. Tomáše]]
** [[Starobrněnský klášter]]
* '''Jiné''' {{#tag:ref|[[Divadlo Reduta]] je pozoruhodné především tím, že se jedná o nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě,<ref name="divadloreduta"/> [[Židovský hřbitov v Brně]] je svojí plochou kolem 29&nbsp;500&nbsp;m² největším židovským hřbitovem na [[Morava|Moravě]],<ref name="Kuča">Karel Kuča (2000), str. 634–635.</ref><ref name="Klenovsky99">Jaroslav Klenovský (2002), s. 99.</ref> [[Ústřední hřbitov v Brně]] (založen 1883) je svojí rozlohou 56 ha největším hřbitovem v České Republice<ref>[http://brnonow.com/2011/07/central-cemetery/ Guide to Brno central cemetery (including map) (v angličtině)]</ref><ref>[http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=3618 3. 11. 1883 Otevření Ústředního hřbitova města Brna - Encyklopedie dějin města Brna - Profil události]</ref><ref>[http://www.brno.cz/brno-aktualne/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/brno-vyhralo-soud-o-uzemni-plan-v-bohunicich/ Brno vyhrálo soud o územní plán v Bohunicích]</ref> a jeho čestné pohřebiště je obdobou [[Slavín (památník)|Slavína v Bratislavě]].|group="pozn."}}
** [[Divadlo Reduta]] (součást [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]])
** [[Moravské zemské desky]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Kounicovy koleje]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]]
** [[Čestné pohřebiště na Ústředním hřbitově v Brně|Čestné pohřebiště]] [[Soubor:Emblem-star.svg|20px|hvězdička]] na [[Ústřední hřbitov v Brně|Ústředním hřbitově]]
** [[Židovský hřbitov v Brně]]
|}

=== Místní a mezinárodní festivaly ===
[[Soubor:Ignis Brunensis 2010 Montage 1.jpg|thumb|left|Mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů [[Ignis Brunensis]] na [[Brněnská přehrada|Brněnské přehradě]] (2010)]]
[[Soubor:Tram horse tram Brno.jpg|thumb|Historická [[Koněspřežná dráha|koněspřežná tramvaj]] na festivalu zábavy [[Brno - město uprostřed Evropy]]]]
V&nbsp;Brně je každoročně na přelomu května a června pořádán festival zábavy [[Brno - město uprostřed Evropy]], jehož součástí je i přehlídka a možnost jízdy starými dopravními prostředky Dopravní nostalgie, Zábava pod hradbami hradu Špilberk s koncertem [[Filharmonie Brno|brněnské filharmonie]], lidová hradní slavnost na témže hradu. Součástí tohoto festivalu je i mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů [[Ignis Brunensis]],<ref name="ignisbrunensis"/><ref>[http://www.flash-sfx.cz/cs/ohnostroje/ohnostroje/ignis-brunensis Ohňostroje - FLASH SFX]</ref> latinsky „Plamen Brněnský“, největší soutěžní show ohňostrojů ve střední Evropě.<ref>[http://www.concentus-moraviae.cz/VenueDetail.aspx?venueId=hpgagnkbiifaeohglnohcngenfkgnbnp Brno | Concentus Moraviae]</ref><ref>[http://www.ibrno.cz/kultura/35533-mesto-chysta-velkolepe-ohnostroje-jejich-festival-by-mohl-videt-milion-divaku.html Brno chystá velkolepé ohňostroje, festival by mohl vidět milion diváků]</ref> Od června do září probíhá v&nbsp;centru města [[Brněnské kulturní léto]], jehož součástí je i&nbsp;divadelní festival [[Brněnské shakespearovské hry]]; ukončují je folklorní [[Brněnské lidové slavnosti]]. V&nbsp;srpnu se každý rok konají [[Dny Brna]] – oslavy úspěšné obrany města před Švédy roku 1645, jejichž součástí jsou i&nbsp;rekonstrukce dobových bitevních scén. Od roku 2001 se každoročně koná svátek balónového létání [[Baloon Jam]]. V Brně se také pořádá mezinárodní festival [[Divadelní svět]], zahájen Nocí kejklířů a vrcholící Slavností masek,<ref>[http://www.divadelnisvet.cz/ Divadelní svět brno]</ref> Divadelní svět je největší podobnou akcí ve střední Evropě.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/125371-v-brne-to-zije-startuje-noc-kostelu-ignis-brunensis-i-divadelni-svet/ ČT24: V Brně to žije. Startuje Noc kostelů, Ignis Brunensis i Divadelní svět — Jihomoravský kraj — ČT24 — Česká televize]</ref>

V&nbsp;Brně se konají dva výroční festivaly symfonické hudby – [[Mezinárodní hudební festival Brno]], známý pod tímto jménem již od roku 1965, a [[Mezinárodní hudební festival Špilberk]] pod širým nebem. V roce 2004 se konal u příležitosti 100. výročí světové premiéry opery [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]] ''[[Její pastorkyňa]]'' v [[Národní divadlo Brno|Národním divadle v Brně]] první ročník mezinárodního hudebního festivalu [[Janáček Brno]]. Multižánrový hudební festival [[Semtex Culture]] se věnuje populární hudbě mládeže a [[Alternativa Brno]] experimentální hudbě. Do roku 1989 se v&nbsp;Mariánském údolí konaly Mírové slavnosti. Častým místem konání hudebních i jiných produkcí jsou [[Kajot Arena]] (dříve hala Rondo) či náměstí Svobody v brněnském centru.

V Brně se také koná mezinárodní filmový festival [[Cinema Mundi]], přehlídka filmů z celého světa, které se ucházejí či ucházely o [[Oscar]]a.<ref name="cinemamundi">[http://www.cinemamundi.info/eng Cinema Mundi returns to Brno after one year]</ref> Od roku 2000 zde probíhá filmový festival s gay a lesbickou tématikou [[Mezipatra]] (původně Duha nad Brnem).

=== Muzea a knihovny ===
[[Soubor:Mammoth model 01.JPG|thumb|left|Model mamuta v životní velikosti v pavilonu [[Anthropos]], součásti [[Moravské zemské muzeum|Moravského zemského muzea]]]]
Nejvýznamnějším muzeem v Brně je [[Moravské zemské muzeum]], které je druhou nejstarší a nejrozsáhlejší muzejní institucí v republice a první na Moravě.<ref>[http://www.mzm.cz/ Moravské zemské muzeum]</ref> Bylo založeno Hospodářskou společností pro povznesení orby, přírodovědy a vlastivědy v roce 1817, kdy byl [[Biskupský dvůr (Brno)|Biskupský dvůr]] na Zelném trhu převeden církví na tuto společnost.<ref name="BrnenskeMuzejniBudovy"/> První instalace byly provedeny až v roce 1828. Po roce 1880 bylo přistavěno tzv. d'Elvertovo křídlo, které uzavřelo dvůr z jižní strany, v roce 1908 byl zakoupen i sousední [[Dietrichsteinský palác]], muzeum bylo rekonstruováno a během první světové války uzavřeno. Po znovuotevření v roce 1923 muzeum fungovalo až do roku 1944, kdy bylo opět uzavřeno. Po roce 1948 bylo muzeum postátněno a byla provedena rekonstrukce, při níž byly objeveny části středověkých budov. V roce 1968 proběhly velkolepé oslavy 150 let muzea. Později byly přikoupeny a pro muzejní účely rekonstruovány další budovy, např. [[Palác šlechtičen]], či nově postavený pavilon [[Anthropos]].<ref name="BrnenskeMuzejniBudovy">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Kalová
 | jméno = Zdeňka
 | titul = Muzejní budovy v Brně
 | url = https://is.muni.cz/th/105050/ff_m/strana_3-.pdf
 | datum vydání = 2008
 | datum přístupu = 2010-05-27
 | vydavatel = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Ústav archeologie a muzeologie
 | místo = Brno
}}</ref>

[[Soubor:Moravská zemská knihovna.jpg|thumb|[[Moravská zemská knihovna]] je přední knihovnou na Moravě]]

Ve městě dále sídlí [[Muzeum města Brna]] na hradě [[Špilberk]], [[Technické muzeum v Brně]] založené v roce 1961,<ref>[http://www.technicalmuseum.cz/ Technické muzeum v Brně]</ref> [[Muzeum romské kultury]], [[Muzeum českého a slovenského exilu 20. století]]<ref>[http://muzeumexil.cz/ k2001]</ref> a [[Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity|Mendelovo muzeum]] (jedná se o první celouniverzitní muzeum v České republice, které propaguje velikána světové vědy Gregora Mendela; původně bylo součástí Moravského zemského muzea pod názvem Mendelianum). V&nbsp;Brně sídlí [[Moravská zemská knihovna]], přední odborná veřejná knihovna na Moravě a s přibližně 4 miliony dokumentů druhá největší knihovna ve státě,<ref name="mzk">[http://www.mzk.cz/o-knihovne O knihovně | Moravská zemská knihovna v Brně]</ref> dále městská veřejná [[knihovna Jiřího Mahena v Brně]] s&nbsp;řadou poboček a mnoho dalších menších knihoven.
{{clear}}

=== Umělecké galerie ===
[[Soubor:Pražákův palác III.jpg|thumb|[[Pražákův palác]], sídlo ředitelství [[Moravská galerie v Brně|Moravské galerie]]]]

Největší uměleckou galerií v&nbsp;Brně je [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]], jež je zároveň druhým největším muzeem umění v České republice.<ref name="mghistorie">[http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/o-galerii/historie.aspx Moravská galerie v Brně - Historie]</ref> Galerie se zabývá uměním v&nbsp;celé jeho šíři a jejíž tradice sahá až do roku 1818,<ref>[http://www.moravska-galerie.cz/moravska-galerie/vystavy-a-program/aktualni-vystavy/2011/moravska-narodni-galerie%28236-3010%29.aspx?lang=cs Moravská galerie v Brně - Výstava: "Moravská národní galerie"]</ref> kdy bylo založeno Františkovo muzeum; v roce 1829 vznikl umělecký spolek, jenž nakupoval první umělecká díla pro tuto galerii. Této galerii patří [[Pražákův palác]], [[Jurkovičova vila]] v Žabovřeskách a sbírky v [[Uměleckoprůmyslové muzeum (Brno)|Uměleckoprůmyslovém muzeu]] či [[Místodržitelský palác|Místodržitelském paláci]]. Spolu s [[Museum für angewandte Kunst (Vídeň)|vídeňským Muzeem užitého umění]] vlastní a spravuje rodný dům [[Josef Hoffmann|Josefa Hoffmanna]] v [[Brtnice|Brtnici u Jihlavy]] a od roku 1963 pořádá [[Mezinárodní bienále grafického designu]]. V prostorách MG se nachází sbírky obrazů (mimo jiné i obrazy [[Peter Paul Rubens|Rubense]]), sbírky rukopisů a dávných děl, sbírky moderního a současného umění (např. [[Jan Zrzavý]]), sbírky užitého umění (např. [[Dušan Jurkovič]]), sbírky grafického designu (např. [[Aleš Najbrt]], [[Alfons Mucha]]), sbírku fotografií (např. [[Josef Sudek]]), sbírku uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a sbírku bibliofilií a uměleckých knižních vazeb. Moravská galerie je spojena se jmény jako [[František Franc]], [[Dagmar Halasová]], [[Vlasta Kratinová]], [[Albert Kutal]] a [[August Prokop]].

Dalšími galeriemi v Brně jsou [[Dům umění města Brna]], jehož součástí je i&nbsp;[[Galerie G99]]. V DUMB jsou pořádány výstavy tzv. mladého umění, tato instituce spolupořádá [[Cena Jindřicha Chalupeckého|Cenu Jindřicha Chalupeckého]] pro umělce mladší než 35 let. Budova DUMB se nachází na Malinovského náměstí a byla po druhé světové válce přestavěna do současné podoby [[Bohuslav Fuchs|Bohuslavem Fuchsem]]. Již od svého dostavění roku 1910 sloužila pro umění, nejprve jako německý Künstlerhaus (''dům umění'') a později jako výstavní sál mladých.

K&nbsp;dalším centrům výtvarného umění patří galerie Brněnského kulturního centra (Galerie mladých, Galerie kabinet, Galerie U&nbsp;dobrého pastýře), [[Wannieck Gallery]] v&nbsp;areálu zrekonstruované [[Vaňkovka|Vaňkovky]] pod patronátem Richarda Adama<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Klevisová
 | jméno = Naďa
 | titul = Zajatci umění
 | periodikum = Hospodářské noviny
 | odkaz na periodikum = Hospodářské noviny
 | datum vydání = 2006-10-27
 | datum přístupu = 2010-05-27
 | url = http://hn.ihned.cz/c3-19622370-500000_d-zajatci-umeni
 | issn = 1213-7693
}}</ref> a [[letohrádek Mitrovských]], místo konání výstav, doprovodných akcí k&nbsp;veletrhům a společenských akcí.

=== Divadla ===
[[Soubor:Mesto Brno - Mahenovo divadlo 2.jpg|thumb|[[Mahenovo divadlo]], jedna z budov [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]] z roku 1882]]
{{podrobně|Divadla v Brně}}
V Brně můžeme nalézt nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě, kterou je [[divadlo Reduta]] na náměstí zvaném [[Zelný trh (Brno)|Zelný trh]].<ref name="divadloreduta"/> Divadelní tradice v Brně má mít kořeny až do 17. století, kdy se v tehdejší ''městské taverně'', dnešní Redutě, odehrávaly občasné divadelní produkce pravděpodobně již v 60. letech 17. století, ovšem vlastní divadlo lóžového typu bylo v tomto komplexu vystavěno až roku 1733.<ref name="divadloreduta">[http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-divadla-reduta Historie divadla Reduta, Národní divadlo Brno]</ref> První doložené profesionální a česky hrané představení se odehrálo roku 1767 opět v Redutě, šlo o představení ''Zamilovaný ponocný'' provedené bádenskou divadelní společností, tentýž rok zde koncertoval [[Wolfgang Amadeus Mozart]] se svojí sestrou Annou Marií.<ref name="divadloreduta"/> Mozartova rodina totiž tou dobou v Brně trávila Vánoce,<ref>[http://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usek-organizacni/odbor-zahranicnich-vztahu/mezinarodni-vztahy/mezinarodni-site-mest/evropske-mozartovy-cesty/evropske-mozartovy-cesty/mozart-v-brne/ Brno - Mozart v Brně]</ref> tuto vzácnou návštěvu dodnes připomíná soška malého Mozarta před Redutou a jeho jméno nese i Mozartův sál v Redutě.<ref>[http://www.ndbrno.cz/photo_full/divadlo-reduta-mozartuv-sal Divadlo Reduta, Mozartův sál, Národní divadlo Brno]</ref>

[[Národní divadlo Brno]] je jedním z předních představitelů operní,<ref>[http://www.ndbrno.cz/opera Opera, Národní divadlo Brno]</ref> činoherní<ref>[http://www.ndbrno.cz/cinohra Činohra, Národní divadlo Brno]</ref> a baletní<ref>[http://www.ndbrno.cz/balet Balet, Národní divadlo Brno]</ref> scény města Brna, pod názvem Národní divadlo v Brně zahájilo svoji činnost roku 1884.{{#tag:ref|Roku 1884 byla zřízena první budova brněnského národního divadla, ale jeho historie se datuje k roku 1881, ke vniku takzvaného ''Družstva českého Národního divadla v Brně''.<ref>[http://www.ndbrno.cz/online-archiv/pocatky-ceskeho-divadla-v-brne-ndb-do-r-1945 Počátky českého divadla v Brně - NDB do r. 1945, Národní divadlo Brno]</ref> Vznik Národního divadla v Brně byl patrně inspirován také otevřením [[Národní divadlo|pražského Národního divadla]] roku 1881. Národní divadlo v Brně několikrát neslo název Zemské divadlo v Brně, za komunismu bylo přejmenováno na Státní divadlo v Brně (1948–1990), roku 2007 bylo Národní divadlo v Brně přejmenováno na dnešní Národní divadlo Brno.<ref name="ndbjmena">[http://www.ndbrno.cz/online-archiv/vyvoj-nazvu-instituce Vývoj názvu instituce, Národní divadlo Brno]</ref>|group="pozn."}} Dnes do správy této instituce patří [[Mahenovo divadlo]] postavené roku 1882, [[Janáčkovo divadlo]] postavené roku 1965 a divadlo Reduta,<ref>[http://www.ndbrno.cz/o-divadle/budovy-divadla Budovy divadla, Národní divadlo Brno]</ref> která je onou nejstarší divadelní budovou střední Evropy.<ref name="divadloreduta"/> S Národním divadlem v Brně je spjata také osobnost světově uznávaného skladatele [[Leoš Janáček|Leoše Janáčka]].<ref>[http://www.ndbrno.cz/o-divadle/leos-janacek-a-narodni-divadlo-v-brne-1884-1928 Leoš Janáček a Národní divadlo v Brně 1884-1928, Národní divadlo Brno]</ref> Zajímavostí je, že Mahenovo divadlo se stalo prvním plně elektricky osvětleným divadlem na evropském kontinentu, kvůli tomu musela být v blízkosti divadla dokonce postavena malá parní elektrárna a sám [[Thomas Alva Edison]] přijel roku 1911 do Brna zhlédnout svůj výtvor.<ref>[http://www.ndbrno.cz/o-divadle/historie-mahenova-divadla Historie Mahenova divadla, Národní divadlo Brno]</ref>

Jedním z nejvýznamnějších představitelů brněnského divadla je také [[Městské divadlo Brno]], jehož historie sahá do roku 1945,<ref>[http://www.mdb.cz/historie-mdb-36/ Městské divadlo Brno | Historie Městského divadla Brno]</ref> a které zahrnuje scénu hudební a činoherní,<ref>[http://www.mdb.cz/vypis-inscenaci/ Městské divadlo Brno | Inscenace]</ref> oboje velmi úspěšné, vstupenky bývají brzy vyprodány a divadelní uskupení navíc v každém roce odehraje na 150 představení v zahraničí.<ref>[http://www.mdb.cz/mdb-dnes-33/ Městské divadlo Brno | Městské divadlo Brno se představuje]</ref> Dále v&nbsp;Brně působí řada divadel jako jsou autorské scény [[Divadlo Bolka Polívky]],<ref>[http://www.divadlobolkapolivky.cz/ Úvod - Divadlo Bolka Polivky]</ref> [[loutkové divadlo Radost]],<ref>[http://www.divadlo-radost.cz/ Divadlo Radost - Divadlo Radost.cz | by Velimsky.com]</ref> nové [[Divadlo Vaňkovka]] pro děti,<ref>[http://www.korab.cz/vankovka/ Divadlo Vaňkovka - divadlo pro děti v Brně]</ref> dále Divadlo Polárka, [[G Studio]] a [[Divadlo v 7 a půl]] ([[Kabinet múz]]) a další.<ref>[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/kultura/divadla/ Brno - Divadla]</ref> [[Divadlo Husa na provázku]],<ref>[http://www.provazek.cz/custom/home/index.php?lang=cz Husa na provázku]</ref> [[HaDivadlo]]<ref>[http://www.hadivadlo.cz/ HaDivadlo]</ref> a [[Divadlo U stolu]]<ref>[http://www.divadloustolu.cz/ ..: Divadlo U stolu :..]</ref> spolupracují v rámci [[Centrum experimentálního divadla|Centra experimentálního divadla]]<ref>[http://www.ced-brno.cz/ CED - Centrum Experimentalniho Divadla]</ref> Repertoár brněnských divadel tedy může být právem považován za relativně pestrý a výjimkou nejsou ani vystoupení zahraničních uměleckých souborů, jako například Shen Yun Performing Arts roku 2011.<ref>[http://www.velkaepocha.sk/2011011015925/Divadlo-Shen-Yun-Performing-Arts-Brno-2011.html Divadlo: Shen Yun Performing Arts - Brno 2011]</ref><ref>[http://www.shenyunperformingarts.org/city/brno/year/2011/month/03/view/7qXcNkUaxjw Shen Yun Performing Arts: Brno, Czech Republic]</ref>

Brněnská divadla prošla dlouhým vývojem a původní scény se proto mohou od těch dnešní podstatně lišit, například Mahenovo divadlo se dříve nazývalo Městské divadlo a hrálo německy, součástí Národního divadla v Brně se stalo až za první republiky v roce 1918, podobně tomu bylo s divadlem Reduta. Mezi lety 1971 a 1978 se některé činoherní inscenace dokonce odehrávány na [[Brněnské výstaviště|brněnském výstavišti]] kvůli rekonstrukci Mahenova divadla.<ref name="femediv">{{Citace monografie
 | příjmení = Urválková 
 | jméno = Lucie
 | titul = Fenomén Městského divadla v Brno v brněnské kultuře
 | vydavatel = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy
 | místo = Brno
 | rok = 2009
 | kapitola = Divadla 
 | strany = 37-49
 | url = https://is.muni.cz/th/75405/ff_m/DP_Fenomen_Mestskeho_divadla_Brno.pdf
}}</ref>

=== Kina ===
{{Podrobně|Kina v Brně}}
Do 90. let 20. století v&nbsp;Brně fungovalo několik desítek kin. Během 90. let zanikla kina Jadran, Jalta, Kinokavárna Boby, Kinokavárna Rio, Premiéra Club, Slavia a Světozor.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Fasurová
 | jméno = Hana
 | spoluautoři = Julius Nosko
 | titul = Tradiční kina v kraji bojují s multiplexy
 | periodikum = Brněnský deník
 | datum vydání =2008-01-09
 | datum přístupu = 2010-05-27
 | url = http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/tradicni_kino_mizi_20080109.html
}}</ref> Po otevření multikina společnosti Ster Century v&nbsp;nákupním centru [[Olympia Brno|Olympia]] v nedalekých [[Modřice|Modřicích]] v roce 1999 vznikla zbývajícím kinům technicky lépe vybavená konkurence, tato konkurence ještě narostla roku 2001 vznikem dalšího [[Palace Cinemas Velký Špalíček|multikina Velký Špalíček]] v&nbsp;centru města. Tato situace vedla k&nbsp;uzavření<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Ruml
 | jméno = Michal
 | titul = Kina nelákají, traktory a finance ano
 | periodikum = Finance.cz
 | odkaz na periodikum =
 | datum vydání =2007-05-15
 | datum přístupu = 2010-05-27
 | url = http://www.finance.cz/zpravy/finance/112262-kina-nelakaji-traktory-a-finance-ano/
 | issn = 1213-4325
}}</ref> kin [[Kino Alfa|Alfa]], [[Kino Beseda (Brno)|Beseda]], Kapitol, Morava, Svratka a Svět. Z původních menších kin tak zůstaly kina [[Kino Art|Art]], [[Kino Scala|Scala]] a [[Kino Lucerna|Lucerna]]. První dvě z nich jsou ve správě [[Brněnské kulturní centrum|Brněnského kulturního centra]], kino Lucerna v ulici Veveří je v soukromém vlastnictví.
{{clear}}

=== Kluby, restaurace a noční život ===
V Brně se nachází stovky různých restaurací nabízející domácí i cizí druhy pohoštění, vináren s moravským vínem, kaváren, různých klubů, vinných sklípků a podobně. V obdobích turistické a především festivalové sezóny centrum města často pulzuje životem a stává se dějištěm kulturních akcí, jako jsou divadelní a jiná umělecká vystoupení v ulicích, přehlídky historických vozů, lidové slavnosti a řada dalších. Když ale právě neprobíhá žádná taková kulturní akce, tak v nocích před pracovními dny vždy život v ulicích centra města výrazně utichá. Neutichá však úplně, už jen proto, že Brno je městem s více než 120 tisíci studenty, kteří také často rádi vyhledávají noční život v ulicích města. V noci je nejrušnějším místem historického jádra města tramvajový terminál před hlavním vlakovým nádražím, odkud vyjíždějí takzvané „rozjezdy“ noční autobusové dopravy a působí zde několik non-stop restaurací a stánků rychlého občerstvení, toto místo je více či méně rušné 24 h denně po celý rok.

=== Média ===
V Brně sídlí velké redakce nejvýznamnějších celostátních médií – deníků [[Mladá fronta DNES]] a [[Deník (Vltava-Labe-Press)|Brněnský deník]] (dříve Rovnost), jejichž redakce zajišťují denní výrobu regionálních zpravodajských příloh svých titulů, a menší redakce deníků [[Právo (deník)|Právo]], [[Blesk (noviny)|Blesk]] a [[Lidové noviny]]. V roce 1961 bylo založeno brněnské studio nynější [[Česká televize|České televize]],<ref name="statutceskatelevizecz"/> jeho Redakce zpravodajství dnes zajišťuje denní výrobu podvečerního vysílání zpravodajského pořadu ''Události v regionech'' (dříve ''Jihomoravský večerník'') vysílaného na televizní stanici [[ČT1]]. Sídlí zde také redakce zpravodajství [[TV Nova]] a malá redakce [[Prima family]]. [[Český rozhlas]] (brněnské studio založeno v roce 1924) vysílá z Brna na okruhu [[Český rozhlas Brno|ČRo Brno]] a jeho zpravodajská redakce přispívá do zpravodajských pořadů vysílaných na okruhu [[Český rozhlas 1 Radiožurnál|ČRo Radiožurnál]]. V Brně sídlí i početná redakce [[Česká tisková kancelář|České tiskové kanceláře]]. Na území města vysílá denně od 6 ráno do půlnoci soukromá stanice [[Brněnská televize]] (B-TV) dostupná v kabelových sítích [[UPC Česká republika|UPC]], O2TV a NETBOX - věnuje se lokálnímu zpravodajství z města a kraje.<ref name="btv">[http://www.b-tv.cz/ Brněnská televize B-TV]</ref> V Brně sídlí i několik soukromých regionálních rádií.

Město Brno také vydává své informační noviny pod názvem Brněnský Metropolitan,<ref>[http://metropolitan.brno.cz/ Brněnský Metropolitan]</ref> tento měsíčník je zdarma a informuje o rozvoji města, kultuře a lokální politice, vedle něj jednotlivé městské části obvykle vydávají své vlastní informační plátky, ve vozech MHD je pak zdarma poskytován měsíčník Šalina<ref>[http://www.e-salina.cz/ Měsíčník e-Šalina]</ref> vydávaný Dopravním podnikem města Brna, různé další veřejné noviny vydávají také vysoké školy a podobné instituce. Zdarma jsou k dispozici také brněnské kulturní týdeníky Metropolis<ref>[http://www.metropolislive.cz Kulturní týdeník Metropolis]</ref> a kulturní magazín Kult<ref>[http://www.kult.cz/ Magazín Kult]</ref> oba informující o kulturním dění ve městě a jeho okolí, dále kultuře a to hlavně hudbě se pak věnuje brněnský „Cliché Brünn“,<ref>[http://www.cliche-brunn.cz/ Cliché Brünn]</ref> který bývá zdarma po kavárnách a podobně. A stejně jako i v jiných městech, v Brně jsou distribuovány také tiskoviny, jako 5+2 dny, Metro a další.

=== Brněnské pověsti ===
[[Soubor:Brněnské kolo a drak (02) výřez.jpg|thumb|upright|Pověstmi opředený [[brněnský drak]] a [[brněnské kolo]]]]
{{podrobně|Brněnské pověsti}}
Historie Brna je opředena mnohými pověstmi. Například se traduje pověst o strašlivém [[Brněnský drak|brněnském draku]], který se v Brně kdysi ocitl a terorizoval okolí. Jeden ze statečných měšťanů však lstí obávaného draka zabil a ten dodnes visí vycpaný na [[Stará radnice (Brno)|Staré radnici]], jako připomínka na tuto událost. 

Jako připomínka na vítězství při [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna švédským vojskem roku 1645]] se v [[Katedrála svatého Petra a Pavla|katedrále svatého Petra a Pavla]] zvoní poledne v 11 hodin dopoledne, o čemž pojednává pověst [[Brněnské pověsti#O zvonění na Petrově|o zvonění na Petrově]].

=== Brněnský hantec ===
{{podrobně|Hantec}}
Hantec je specifická, výhradně brněnská řeč, která byla původně běžně používána v 19. století a na začátku 20. století spíše sociálně slabšími vrstvami obyvatel. Dnes je jednou z kulturních zvláštností Brna. Své základy má v tehdejší češtině, němčině, cikánštině, [[jidiš]] a dalších jazycích a také místních [[argot]]ech. Hantec je natolik odlišný od češtiny, že jen pro pouhé porozumění slovem nebo písmem je nezbytně nutná buďto jeho znalost nebo použití slovníku. Ačkoli není hantec běžně používán, některá jeho slova jsou i dnes dobře známá a vesměs běžná. Typickým příkladem mohou být výrazy: ''šalina'' (tramvaj), ''štatl'' (město Brno, centrum), ''špinky'' (cigarety), ''Prágl'' (Praha), ''škopek'' (pivo), ''chálka'' (jídlo), ''love'' (peníze), ''švestky'' (policie), ''hokna'' (práce), ''mařka'' (dívka/žena), ''čórkař'' (zloděj), ''kéma'' (kamarád) nebo ''cajzl'' (Pražan).{{#tag:ref|Mimo Brno jsou často některé výrazy z hantecu mylně považovány za hanlivé, jako například cajzl (Pražan) nebo mařka (žena), ale hanlivé rozhodně nejsou (toto je častý omyl)!|group="pozn."}}<ref name="sbh1">[http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#U www.hantec.cz: Slovník brněnskýho hantecu]</ref>

== Sport ==
[[Soubor:Warm up lap start, Formula Renault 3.5 Series, 2010 Brno WSR.ogv|thumb|Závod 2010 Brno Formula Renault 3.5 Series na [[Masarykův okruh|Masarykově okruhu]]]] 
{{podrobně|Seznam sportovních klubů v Brně|Seznam sportovních zařízení v Brně}}
Na katastru Brna se částečně nachází [[Masarykův okruh]], kde je každoročně pořádána [[Grand Prix ČR (motocykly)|Velká cena České republiky]] v rámci [[mistrovství světa silničních motocyklů]] a další velké motoristické závody, [[dostihová dráha Brno-Dvorska]], sportovně využívané [[Letiště Medlánky|letiště v Medlánkách]], několik zařízení pro vodní sporty a řada dalších sportovišť. Nachází se zde několik veřejných i neveřejných fotbalových hřišť, sportovní hala [[Kajot Arena]] (dříve hala Rondo) a další kluziště, několik baseballových stadionů, tělocvičen atd.

V Brně je několik sportovních klubů, které hrají nejvyšší ligu daného sportu, mezi jinými to jsou fotbalová [[FC Zbrojovka Brno]] hrající nyní na [[Městský fotbalový stadion Srbská|Městském fotbalovém stadionu Srbská]], tým ledního hokeje [[HC Kometa Brno]] nyní hrající v Kajot Areně, basketbalový tým [[BK IMOS Brno|BK Brno]] (ženy) hrající v hale Rosnička v Žabovřeskách, čtyři baseballové týmy – [[AVG Draci Brno]], [[Hroši Brno]], [[VSK Technika Brno, oddíl baseballu a softballu|VSK Technika Brno]], [[MZLU Express Brno]], dále tým amerického fotbalu [[Brno Alligators]], dva ragbyové kluby [[RC Dragon Brno]] a [[RC Bystrc]], volejbalové týmy mužů ([[Volejbal Brno]]) a žen ([[VK KP Brno]]), florbalový klub [[Bulldogs Brno]], klub národní házené [[1. NH Brno]], atletky AK Olymp Brno a další.

V Brně probíhají i mezinárodní sportovní soutěže, například v roce 2009: Grand Prix ČR (mistrovství světa silničních motocyklů), Evropský pohár v triatlonu, Mistrovství Evropy kadetů v baseballu, Mezinárodní tenisový turnaj žen WTA, Velká cena Brna CDI-W (světový pohár v drezuře koní), Fed Cup v tenise žen ČR–Španělsko v únoru 2009, Fed Cup v tenise žen ČR–USA v dubnu 2009 a řada dalších.<ref name="bvc2009">[http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OVV/cisla2009.pdf Brno v číslech 2009]</ref>

== Architektura a charakter města ==
[[Soubor:01_airshots.cz-wallpaper16x10-noTm.jpg|thumb|left|Letecký pohled na historické jádro]]
[[Soubor:Dům pánů z lipé - pasáž II.JPG|thumb|Pasáž v&nbsp;[[Dům pánů z Lipé|Domě pánů z&nbsp;Lipé]]]] 
[[Soubor:Josefská street in Brno I.jpg|thumb|left|Josefská ulice v&nbsp;[[Město Brno|historickém jádru města]]]]
[[Soubor:File Londýnské náměstí II.JPG.jpg|thumb|[[Brno Business Park]], příklad nové moderní architektury]]
[[Soubor:Brno - Vinohrady - High-rise flat houses.jpg|thumb|Panelové sídliště na [[Brno-Vinohrady|Vinohradech]]]]
[[Soubor:Brno - Konečného náměstí I.JPG|thumb|left|Honosné [[Secese|secesní]] domy na Konečného náměstí (Tivoli)]]

{{podrobně|Seznam pasáží v Brně|Seznam funkcionalistických staveb v Brně|Seznam nejvyšších budov v Brně|Seznam paláců v Brně}}
[[Město Brno|Historické jádro města]], obklopené řekami Svratkou a Svitavou, rozkládající se pod kopci [[Petrov (Brno)|Petrov]] a [[Špilberk (kopec)|Špilberk]], se začalo formovat již na začátkem 11. století. Jeho nejvýraznějšími dominantami jsou hrad [[Špilberk]], založený ve 13. století jako královský hrad, a [[katedrála svatého Petra a Pavla]] obklopena domy [[Královská stoliční kapitula sv. Petra a Pavla v Brně|královské stoliční kapituly]], její počátky sahají až do 11. století. V historickém jádru lze nalézt velké množství velkých a bohatě zdobených kostelů, náměstí, paláců, [[Pasáž (architektura)|pasáží]], kašen, fontán, soch, věží a značné množství různých pozoruhodných architektonických detailů. Budovy jsou vystavěny v nejrůznějších architektonických slozích a zpravidla tvoří uzavřené kontinuální bloky přibližně stejné stavební výšky, jejich [[Fasáda|fasády]] jsou většinou ve dobrém stavu a jsou zdobeny [[arkýř]]i, [[terasa (stavba)|terasami]], [[rizalit]]y, [[Helmice (Architektura)|helmicemi]], [[kupole]]mi a podobně. Povrch ulic je obvykle tvořen kamennou dlažbou, většina jádra města je pěší zónou s minimální dopravou. Zajímavostí jsou různé drobné architektonické prvky a nebo např. [[obelisk]] a [[kolonáda]] s kašnou v [[Denisovy sady|Denisových sadech]], či podzemní prostory ([[brněnská kostnice]], [[mumie]] v [[Kapucínská hrobka (Brno)|kapucínské kryptě]],<ref name="mumie"/> Mincmistrovský sklep, apod.).

Severní část města asi do dvou až tří kilometrů od historického jádra tvoří ulicová zástavba z průběhu 19. a první poloviny 20. století s velkými bloky bohatě zdobených domů, včetně skupiny honosných obytných domů [[Tivoli (Brno)|Tivoli]] na [[Konečného náměstí]] a velkého množství vil a rodinných domů včetně [[Vila Tugendhat|vily Tugendhat]], zapsané do listiny [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]].<ref name="Unesco"/> Jedná zejména o městské části [[Brno-střed]], [[Brno-sever]], [[Brno-Královo Pole|Královo Pole]] a [[Brno-Žabovřesky|Žabovřesky]].

Na okrajích města se rozkládají sídliště z druhé poloviny 20. století složená z [[Panelový dům|panelových domů]] ([[Lesná (Brno)|Lesná]], [[Brno-Líšeň|Líšeň]], [[Brno-Bystrc|Bystrc]], [[Sídliště Kamenný Vrch|Kamenný vrch]], aj.), množství moderně postavených budov a areálů, například výšková budova [[Fakultní nemocnice Brno]] ve [[Brno-Starý Lískovec|Starém Lískovci]] nebo kampus [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] v [[Brno-Bohunice|Bohunicích]] (největším svého druhu ve střední Evropě<ref>[http://lemur.mu/univerzita/deni/372-univerzitni-kampus-konecne-otevren Univerzitní kampus konečně otevřen]</ref>) v jehož blízkosti se nachází obchodní centrum [[Campus Square]] a [[Moravský zemský archiv v Brně|Moravský zemský archiv]]. V jižní části centra města se rozkládá prudce se rozvíjející oblast výškových kancelářských budov ([[M-Palác]], [[Spielberk Tower]] a jiné). Výškové budovy se nachází také v severní části centra města na hranici s [[Brno-Královo Pole|Královým Polem]], jde o skupinu výškových budov [[Kancelářský komplex Šumavská|kancelářského komplexu v Šumavské ulici]], další jsou v Králově Poli, na Lesné a jinde. 

Především na jihu města se můžeme setkat množstvím opuštěných a chátrajících především průmyslových objektů, tzv. [[brownfields]], tento problém je postupně řešen, a objekty bývají buď likvidovány nebo rekonstruovány,<ref>[http://gis.brno.cz/tms/brownfields_a/index.php gis.brno.cz: Brownfields]</ref> například bývalá továrna [[Vaňkovka]]. Na západě města (ulice Cejl, Bratislavská, apod.) můžeme najít běžně schátralé domy, špinavé ulice a celkově nevábná prostranství, obyvatelé této části města jsou z velké části [[Romové]].

=== Městské parky a náměstí ===
{{podrobně|Parky v Brně|Seznam náměstí v Brně}}
[[Soubor:Brno-Lužánky XIV (2).jpg|thumb|Park [[Lužánky]], největší park v Brně a zároveň nejstarší veřejný park v České republice.<ref name="luzanky"/>]]
V Brně se nachází mnoho [[park]]ů různých velikostí, mezi nejbohatší svým vybavením a zároveň největší patří park [[Lužánky]], otevřený veřejnosti roku [[1786]], jako první veřejný park na Moravě a v Čechách,<ref name="luzanky">[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=33&nav02=4024&nav03=1530&nav04=3879&nav05=1532&nav06=1543 Park Lužánky - Statutární město Brno]</ref> dále kopcový [[park Špilberk]] pod stejnojmenným [[hrad]]em či rozsáhlý [[lesopark]] [[Wilsonův les]]. Parky jsou obvykle vybaveny množstvím [[Socha|soch]], [[Fontána|fontán]] a dalších prvků zpříjemňujících atmosféru parku. Na povšimnutí stojí například umělý potůček nebo [[dopravní hřiště]] v Lužánkách, skalka a vyhlídkový [[altán]] v parku Špilberk, fontány v parku na Moravském náměstí nebo kolonáda a obelisk v [[Denisovy sady|Denisových sadech]] na Petrově, které jsou vůbec prvním veřejným parkem na Moravě a Čechách zřízeným veřejnou správou.<ref name="denisovysady">[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=3170 park Denisovy sady - Přehled kulturních památek - Statutární město Brno]</ref>

Nejvýznamnější historická náměstí v Brně jsou [[Náměstí Svobody (Brno)|náměstí Svobody]] (dříve Dolní trh) a [[Zelný trh (Brno)|Zelný trh]] (dříve Horní trh), v historickém centru Brna se dále nalézá [[Dominikánské náměstí]] (dříve Rybí trh) s komplexem barokních budov [[Nová radnice (Brno)|Nové radnice]] (dříve Zemského domu) nebo [[Šilingrovo náměstí]] (dříve Svinský trh), jež se rozkládá na místě bývalé brány [[Brněnské hradby|brněnského opevnění]]. Největším náměstím v Brně je [[Moravské náměstí]], v roce 2010 bylo vybaveno [[bronz]]ovým modelem, který zobrazuje město v polovině [[17. století]] v době neúspěšného [[Obléhání Brna (1645)|obléhání Brna Švédy]]. V Brně se nachází celkově desítky [[náměstí]], některá z nich svým charakterem připomínají parky, zejména [[Slovanské náměstí (Brno)|Slovanské náměstí]], které je dokola obklopené [[alej]]í, [[Obilní trh]] a částečně i Moravské náměstí.

=== Hrady a zámky ===
{{podrobně|Hrady a zámky v Brně}}
[[Soubor:Hrad Špilberk v Brně (vyrez).jpg|thumb|Hrad [[Špilberk]] v [[Město Brno|historickém jádru města]]]]
[[Soubor:Brno, hrad Veveří a lávka 2.JPG|thumb|left|Hrad [[Veveří (hrad)|Veveří]] v [[Brno-Bystrc|Bystrci]] nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]]]]
[[Soubor:Brno-Líšeň - Líšeňský zámek ve Staré Líšni focený od Kostelíčku (2).jpg|thumb|[[Zámek Líšeň|Zámek]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]]]]
V Brně se nachází dva velké a staré hradní komplexy. Jde o hrad [[Špilberk]] nad historickým jádrem města, založený ve druhé polovině 13. století jako přední královský hrad na Moravě.<ref name="spilberkhistorie"/> Špilberk byl kdysi trvalým sídlem [[Seznam vládců Moravy|moravských markrabat]], tehdejších vládců [[Markrabství moravské]]ho, a na krátký čas se stal sídlem krále celé [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]],<!-- Tím králem byl [[Jošt Motavský]], je to snadno dohledatelné, ale reference to takto přímo neříkají. --> v 17. a 18. století byl hrad přestavěn na barokní [[citadela|citadelu]].<ref name="spilberkhistorie"/> Druhým je hrad [[Veveří (hrad)|Veveří]] nad [[Brněnská přehrada|Brněnskou přehradou]], který byl podle pověsti založen kolem roku 1059 brněnským údělným knížetem [[Konrád I. Brněnský|Konrádem I.]]<ref name="veverihistorie">[http://www.veveri.cz/view.php?cisloclanku=2005061304 Stručná historie hradu Veveří]</ref> Hrad a pevnost Špilberk je sídlem Muzea města Brna se stálými expozicemi a také častým dějištěm různých kulturní událostí, Špilberk je i s [[Park Špilberk|parkem]] okolo [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref name="brnoparkspilberk">[http://www.europointbrno.cz/index.php?nav01=33&nav02=4024&nav03=1530&nav04=3879&nav05=1532&nav06=1542 Park Špilberk - Statutární město Brno]</ref> Naproti tomu hrad Veveří je po špatné údržbě a necitlivých přestavbách za socialismu a chátrání v 90. letech 20. století ve špatném technickém stavu. Hrad byl zpřístupněn veřejnosti teprve na začátku 21. století, od té doby také probíhá řada oprav, které mají navrátit památku do původního stavu.

Na [[Katastrální území|katastru]] města lze také nalézt také několik zámků vystavěných v různých stylech. Největším z nich je [[Zámek Líšeň|klasicistní zámek]] v [[Brno-Líšeň|Líšni]] přestavěný začátkem 18. století z tvrze Janem Kryštofem z Freynfelsu.<ref>[http://www.brno-lisen.cz/view.php?cisloclanku=2005103102 Zámek Belcredi v Líšni]</ref> Dále se jedná o barokní [[Zámek Chrlice|chrlický zámek]] založený olomouckými biskupy roku 1561,<ref>[http://www.chrlice.brno.cz/cz/historie2/ Chrlický zámek]</ref> v 16. století renesančně upravený [[Zámek Řečkovice|řečkovický zámek]],<ref>[http://www.reckovice.brno.cz/scripts/index.php?id_nad=27 Historie městské části Řečkovice a Mokrá Hora]</ref> [[Zámek Medlánky|medlánecký zámek]], [[zámek Brněnské Ivanovice|zámek v Brněnských Ivanovicích]], [[letohrádek Mitrovských]] na Starém Brně či zámeček [[Bauerova rampa]], nyní v areálu brněnského výstaviště.

=== Brněnské podzemí ===
[[Soubor:Mesto Brno - moderni stylova zabrana v kostnici pod kostelem sv. Jakuba vyrobena umeleckym kovarem.jpg|thumb|[[Brněnská kostnice]] pod [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|kostelem sv. Jakuba]]]]
{{podrobně|Brněnské podzemí}}
Především měšťanská sklepení tvoří veřejnosti částečně přístupné podzemí v centru města. Rozsáhlé sklepy se nacházejí pod [[Zelný trh (Brno)|Zelným trhem]], [[Dominikánské náměstí|Dominikánským náměstím]], [[Římské náměstí|Římským náměstím]], Moravským náměstím, Petrovem, pod ulicí Orlí a Pekařskou ulicí.<ref>[http://www.podzemi.brno.cz/index.php?nav01=4076 Brněnské podzemí - Statutární město Brno]</ref> Pod [[Jakubské náměstí (Brno)|Jakubským náměstím]] u [[Kostel svatého Jakuba (Brno)|chrámu svatého Jakuba]] se nachází [[brněnská kostnice]] pocházející pravděpodobně ze 17. a 18. století,<ref>[http://www.podzemi.brno.cz/index.php?nav01=4076&nav02=4077&nav03=4111 Jakubské náměstí - Statutární město Brno]</ref> která je po [[Katakomby (Paříž)|pařížských katakombách]] druhou největší kostnicí v Evropě.<ref name="CeskyRozhlas">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Podzemí moravské metropole skrývá druhou největší kostnici v Evropě
 | url = http://www.radio.cz/cz/clanek/119222
 | datum přístupu = 2010-3-25
 | vydavatel = Český rozhlas
}}</ref> V současné době je kostnice běžně veřejnosti nepřístupná, o jejím zpřístupnění se uvažuje na rok 2012.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | jméno = Síma
 | titul = Brněnské podzemí zpřístupněno - zatím část. Kostnice za dva roky - brnovinky - i o vás
 | url = http://www.brnovinky.cz/mista-znama-neznama-brno/brnenske-podzemi-zpristupneno-zatim-cast-kostnice-za-dva-roky
 | datum vydání = 2010-6-19
 | datum přístupu = 2011-8-24
 | vydavatel = brnovinky
}}</ref> Roku 2010 byl zpřístupněn [[Mincmistrovský sklep]] (sklepení zaniklého domu mincmistrů pod Dominikánským náměstím), kde byla zahájena ruční ražba pamětního brněnské groše.<ref>[http://www.ticbrno.cz/podzemi/mincmistrovsky-sklep.aspx Turistické informační centrum Brno - Mincmistrovský sklep]</ref> V dubnu 2011 bylo nastálo pro veřejnosti otevřeno [[podzemí pod Zelným trhem]],<ref>[http://www.ticbrno.cz/podzemi/labyrint-pod-zelnym-trhem.aspx Turistické informační centrum Brno - Labyrint pod Zelným trhem]</ref> v současné době probíhají přípravy ke zpřístupnění kostnice. Známé a veřejnosti přístupné jsou také [[kasematy]] na Špilberku.<ref>[http://www.spilberk.cz/?co=spilberske-kasematy&pg=zobraz Špilberské kasematy — Špilberk, brněnský hrad, sídlo Muzea města Brna]</ref>

=== Kašny, fontány a významné sochy a památníky ===
[[Soubor:Kašna Parnas, Dietrichsteinský palác a katedrála.jpg|thumb|left|[[Kašna Parnas]] z roku 1695.<ref>[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=6&obrazek=56 Kašna Parnas - Přehled kulturních památek - Statutární město Brno]</ref>]]
{{podrobně|Seznam kašen, fontán a vodotrysků v Brně}}
Nejhonosnější brněnskou kašnou je barokní [[kašna Parnas]] z konce 17. století na Zelném trhu.<ref name="kasnaparnas">[http://www.hrady.cz/index.php?OID=1920 Hrady.cz: Kašna Parnas, Brno Město]</ref> Kašny či fontány můžeme nalézt i na mnoha jiných náměstích, nádvořích a parcích, například na náměstí Svobody a jinde. Fontány jsou v Brně běžným doplňkem parků a náměstí, několik se jich je k vidění v parku Špilberk, na Moravském náměstí, před Janáčkovou akademií múzických umění a na mnoha jiných místech.

Památníky velmi významných osobností a událostí spojených s Moravou a s Brnem jsou vybudovány především v historickém jádru města. Před [[Lékařská fakulta Masarykovy univerzity|Lékařskou fakultou]] [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] stojí socha [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garriguea Masaryka]], před [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnickou fakultou]] stejné univerzity socha [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]], na Špilberku busta brněnského hrdiny z [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], [[maršál]]a císařských vojsk na Moravě [[Louis Raduit de Souches|Louise Raduita de Souches]]. Za zmínku stojí také socha římského krále [[Jošt Moravský|Jošta]] a jeho otce moravského markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]] na portálu [[Místodržitelský palác|místodržitelského paláce]], kde jsou v [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|přilehlém kostele]] oba pohřbeni.

== Demografie ==
[[Soubor:Plot of population in 1389 - 2010 in Brno, Czech Republic.svg|thumb|Populační růst v Brně]]
[[Soubor:130310m09.jpg|thumb|[[Suburbanizace]] v České republice: brněnská aglomerace je po pražské nejžádanějším místem k nastěhování v rámci republiky (stav 2009)]]
Podle [[Ministerstvo vnitra České republiky|Ministerstva vnitra]] mělo k&nbsp;1.&nbsp;lednu 2012 Brno 404 tisíc obyvatel,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počty obyvatel v obcích k 1.1.2012 | url = http://www.mvcr.cz/soubor/pocet-obcane-leden12-xls.aspx | datum vydání = | datum přístupu = 4.6.2012 | vydavatel = Ministerstvo vnitra České republiky}}</ref> ovšem podle [[Český statistický úřad|České statistického úřadu]] mělo ke stejnému dni pouze 379 tisíc obyvatel.<ref name="pocet obyvatel"/> Tento rozdíl je dán odlišnou metodikou pro sčítání obyvatel.<ref>[http://www.czso.cz/csu/faq.nsf/hlasodpoved?openform&parentunid=CF215DC0439E4067C125729E0030F07C Databáze nejčastěji kladených otázek - odpověď | ČSÚ]</ref><ref>[http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/brno-prichazi-o-miliony-kvuli-neshodam-v-poctech.html Brno přichází o miliony. Kvůli neshodám v počtech - Brněnský deník]</ref> Ovšem podle výsledků [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v České republice|Sčítání lidu, domů a bytů 2011]] Brno dosáhlo k 26. březnu 2011 celkem 384&nbsp;277 obyvatel, přičemž jde k tomuto datu o údaj nejpřesnější.<ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/kraje.html Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podle krajů]</ref> Největší přírůstek zažilo [[obyvatelstvo Brna]] v&nbsp;období let 1850–1919 (za [[Industrializace|průmyslové revoluce]]), především připojením okolních obcí; do roku 1940 počet obyvatel stagnoval a od 50. let 20. století opět rostl. Mírný pokles po roce 1989 kopíruje trend velkých měst v&nbsp;celé republice vlivem tzv. [[suburbanizace]]: lidé se stěhují za administrativní hranice města, kde však nadále pracují a využívají služby. Statisticky tak v&nbsp;Brně lidí ubývá, fakticky jejich počet roste, což indikuje rostoucí počet obyvatel [[Okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]], zvláště v&nbsp;prstenci obcí sousedících s&nbsp;Brnem.

Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v Brně zjištěno 384&nbsp;277 obyvatel, z toho 187&nbsp;291 (48,7 %) s [[Češi|českou]] národností, 71&nbsp;906 (18,7 %) [[Moravané|moravskou]], 6&nbsp;427 (1,57 %) [[Slováci|slovenskou]] a 420 (~0,1 %) [[Poláci|polskou]], ostatní národnosti nepřesáhly 0,1 % ve svých zastoupeních.<ref>[http://notes2.czso.cz/cz/sldb2011/cd_sldb2011_11_12/index_html_files/CZ064_PVKR062.pdf Obyvatelstvo podle národnosti podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností v kraji]</ref> Při sčítání lidu v roce 2001 bylo v Brně zjištěno 376&nbsp;172 obyvatel, z toho 286&nbsp;120 (76,1 %) s [[Češi|českou]] národností, 70&nbsp;258 (18,7 %) [[Moravané|moravskou]], 95 (<0,03 %) [[Slezané|slezkou]], 5&nbsp;795 (1,52 %) [[Slováci|slovenskou]] a 374 (~0,1 %) [[Romové|romskou]].<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=OB006+%28okresy%29&&kapitola_id=86 Veřejná databáze ČSÚ]</ref> Tedy z hlediska národnostního složení město zaznamenalo výrazný pokles počtu obyvatel hlásících se k české národnosti, který tak podruhé od roku 1991 klesl pod polovinu.

Podle náboženského vyznání bylo v roce 2001 v Brně celkem 134&nbsp;399 (35,7 %) věřících, z toho se 111&nbsp;673 (83 %) hlásilo k [[Římskokatolická církev|římskokatolické církvi]].<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB011+%28okresy%29&&kapitola_id=87 Veřejná databáze ČSÚ]</ref> Z obyvatelstva staršího patnácti let (322&nbsp;164 - 85,6 %) mělo za nejvyšší dosažené vzdělání 188&nbsp;880 (58,6 %) lidí středoškolské (49,5 % z nich s maturitou), 56&nbsp;490 (17,5 %) základní, 57&nbsp;758 (17,9 %) vysokoškolské, 14&nbsp;955 (4,6 %) vyšší odborné a nástavbové a 4&nbsp;081 (1,3 %) nezjištěné či bez formálně dosaženého vzdělání.<ref>[http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=OB026+%28okresy%29&&kapitola_id=85 Veřejná databáze ČSÚ]</ref> Hustota zalidnění katastru Brna je přibližně 1&nbsp;759 obyvatel na km².

Brno má relativně dobrou dostupnost zdravotní péče, počet lékařů na 1000 obyvatel byl v roce 2009 v Brně 8,5 (Česká&nbsp;republika: 4,3; Praha: 7,3),<ref name="bvc2009"/> v roce 2009 bylo v Brně spácháno 16&nbsp;042 trestných činů, v roce 2008 pak 17&nbsp;416 trestných činů, objasněnost se pohybuje okolo 33 % (Česká&nbsp;republika: 38,9 %),<ref name="bvc2009"/> což kopíruje trend velkých měst a výrazně se neliší od dalších velkých měst České republiky. V roce 2001 bylo v Brně zjištěno 2,45 obyvatele na byt, Česká republika má průměr 2,64.<ref name="gakz">[http://www2.brno.cz/index.php?nav01=112&nav02=1627&nav03=1630 Geografie a kvalita života]</ref><!--V roce 2010 průměrná mzda v Brně činila 27&nbsp;500&nbsp;Kč, tedy 1&nbsp;020&nbsp;€ (Česká&nbsp;republika: 23&nbsp;951&nbsp;Kč; Praha: 29&nbsp;408&nbsp;Kč).{{Doplňte zdroj}}--><!-- Nemusí to být špatně, je to uvedeno i ve článcích k jednotlivých okresům, jen nevím kde se to vzalo. -->

{| class="wikitable"
|+ Vývoj počtu obyvatel<ref name="csulex">{{Citace monografie|titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005|vydavatel = Český statistický úřad|rok = 2006|strany = 51–54|isbn = 80-250-1311-1|url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf|svazek = Díl I.}}</ref>
! 1389<ref name="histvdatech"/> !! 1850<ref name="histvdatech"/> !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011<ref>[http://vdb.czso.cz/sldbvo Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011], vdb.czso.cz</ref>
|-
| {{Nowrap|8 400}} || {{Nowrap|49 460}} || {{Nowrap|73 771}} || {{Nowrap|82 660}} || {{Nowrap|94 462}} || {{Nowrap|109 346}} || {{Nowrap|125 737}} || {{Nowrap|221 758}} || {{Nowrap|264 925}} || {{Nowrap|284 946}} || {{Nowrap|314 235}} || {{Nowrap|344 031}} || {{Nowrap|371 463}} || {{Nowrap|388 296}} || {{Nowrap|376 172}} || {{Nowrap|384 277}}
|}

=== Významní rodáci a osobnosti spjaté s&nbsp;Brnem ===
{{podrobně|Seznam slavných rodáků a obyvatel Brna}}
S&nbsp;Brnem je vedle mnoha významných domácích osobností spjata i&nbsp;řada světových osobností vědy a kultury. Narodili se nebo působili zde např. Němci fyzik [[Ernst Mach]], logik [[Kurt Gödel]], spisovatel [[Milan Kundera]] nebo genetik [[Gregor Mendel]], po němž je pojmenována [[Mendelova univerzita v Brně]].
<gallery>
Soubor:Jošt Lucemburský.jpg|[[Jošt Moravský]], římský král a moravský markrabě
Soubor:Jean-Louis Raduit de Souches.jpg|[[Louis Raduit de Souches]], vojevůdce v [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]]
Soubor:Bishop Mathias Franz Count of Chorinsky Baron of Ledske.jpg|[[Matyáš František Chorinský z Ledské|Matyáš František hrabě z Chorinský svobodný pán z Ledské]], první biskup brněnský a zakladatel brněnské diecéze
Soubor:Mendel Gregor 1822-1884.jpg|[[Gregor Mendel|Gregor Johann Mendel]], zakladatel genetiky
Soubor:Mach, Ernst (1905).jpg|[[Ernst Mach]], fyzik
Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|[[Tomáš Garrigue Masaryk]], první prezident Československa
Soubor:Janacek.jpg|[[Leoš Janáček]], hudební skladatel
Soubor:Adolfloos.2.jpg|[[Adolf Loos]], architekt
Soubor:Viktor kaplan.jpg|[[Viktor Kaplan]], vynálezce [[Kaplanova turbína|Kaplanovy turbíny]]
Soubor:1925 kurt gödel.png|[[Kurt Gödel]], matematik a logik
Soubor:Bohumil Hrabal by Kubik 1994 01.jpg|[[Bohumil Hrabal]], spisovatel
Soubor:Arnost Goldflam.jpg|[[Arnošt Goldflam]], herec a dramatik
Soubor:Bolek Polivka.jpg|[[Bolek Polívka]], herec a dramatik
</gallery>

== Doprava ==
[[Soubor:Brno, Brno Město, Česká, setkání generací.jpg|thumb|Tramvajová doprava je dnes páteří brněnské MHD. Na obrázku je vidět soudobá a [[Sbírka vozidel MHD Technického muzea v Brně|historická tramvaj]].]]
{{podrobně|Doprava v Brně}}
'''Městská hromadná doprava''' v Brně tvoří poměrně rozsáhlý systém sestávající ze 13 [[tramvajová doprava v Brně|linek tramvají]], 13 [[trolejbusová doprava v Brně|linek trolejbusů]] (tvořící největší síť trolejbusové dopravy v České republice) a necelých 40 denních a 11 nočních linek [[městská autobusová doprava v Brně|městských autobusů]].<ref name="dpmbjr">[http://www.idsjmk.cz/linky.aspx Jízdní řády IDS JMK]</ref> ''Šaliny'', jak zdejší běžně nazývají tramvaje, mají v Brně dlouhou tradici, poprvé vyjely do ulic města již roku 1869, tedy jako první na území dnešní České republiky.<ref name="dpmbhistorie"/> Místní MHD je zapojena do [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] a přímo dopravně napojuje také některé příměstské obce. Jejím hlavním provozovatelem je [[Dopravní podnik města Brna]], který také provozuje rekreační [[lodní doprava na Brněnské přehradě|lodní dopravu na Brněnské přehradě]] a pro zájemce turistický [[minibus]] poskytující krátkou prohlídku Brna.<ref>[http://www.brno.cz/turista-volny-cas/turisticky-minibus/ Turistický minibus]</ref> Kvůli místy přetíženým tramvajím se plánuje také vybudování [[Brněnská podzemní dráha|podpovrchové dráhy]] typu [[S-Bahn]].<ref>[http://zpravy.idnes.cz/brnenske-metro-uz-je-na-stole-uredniku-kraje-penize-na-ne-nejsou-pwz-/domaci.aspx?c=A110824_134335_brno-zpravy_bor Brněnské „metro“ už je na stole úředníků kraje, peníze na ně nejsou - iDNES.cz]</ref><ref>[http://www.vz24.cz/clanky/na-brnenske-metro-chybi-uz-jen-penize/ Na brněnské „metro“ chybí už jen peníze]</ref><ref>[http://brnensky.denik.cz/regiony/studie-metro-v-brne--bude-v-roce-20110823.html Studie: Metro v Brně bude v roce 2030 - Brněnský deník]</ref>

'''Železniční doprava''' zahájila v Brně provoz roku [[1839]] díky trati Brno – [[Vídeň]], což byla první železniční trať s parním provozem na území dnešní České republiky.<ref name="prvnivlak"/> Nyní je Brno železničním uzlem nadregionálního významu, pro osobní dopravu zde slouží devět železničních stanic a zastávek. Dnes plně vytížené [[Brno hlavní nádraží|hlavní nádraží]], které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků.<ref name="rola">[http://brno.idnes.cz/hlavni-nadrazi-v-brne-neni-nafukovaci-nektere-vlaky-proto-konci-v-zidenicich-1vy-/brno-zpravy.aspx?c=A101214_1498652_brno-zpravy_bor Hlavní nádraží v Brně není nafukovací, některé vlaky proto končí v Židenicích - iDNES.cz]</ref> Stávající hlavní nádraží je zastaralé a kapacitně nevyhovující, stavba nového nádraží byla ale několikrát z různých důvodů odložena.<ref name="rola"/>

[[Soubor:Pisárky Tunnel (2).jpg|thumb|left|[[Pisárecký tunel]] napojuje [[Dálnice D1|dálnici D1]] na [[Silnice I/42|Velký městský okruh]]]]
'''Silniční doprava''' dělá Brno mezinárodní křižovatkou dálnic. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, [[dálnice D1|D1]] z&nbsp;[[Praha|Prahy]] přes Brno do&nbsp;[[Ostrava|Ostravy]] a dále do Polska (ve výstavbě) a [[dálnice D2|D2]] do [[Bratislava|Bratislavy]], kousek za hranicemi Brna začíná rychlostní silnice [[rychlostní silnice R52|R52]] směrem na Vídeň, dále je plánována rychlostní silnice [[rychlostní silnice R43|R43]] severním směrem na [[Svitavy]].<ref>[http://www.rsd.cz/rsd/rsd.nsf/0/633E2FAF9F4A1078C12578F80033A11E/$file/RSD2011cz.pdf Silnice a dálnice v České republice 2011]</ref> Brnem také prochází [[Evropská silnice|evropské mezinárodní silnice]] [[Evropská silnice E50|E50]], [[Evropská silnice E65|E65]], [[Mezinárodní silnice E461|E461]] a [[Mezinárodní silnice E462|E462]]. Ve městě je postupně budován [[Silnice I/42|Velký městský okruh]], bylo zde postaveno několik silničních tunelů ([[Pisárecký tunel|Pisárecký]], [[Husovický tunel|Husovický]], [[Tunel Hlinky|Hlinky]] a [[Královopolský tunel|Královopolský]]), další tunely jsou plánovány.<ref>[http://www.mestsky-okruh-brno.cz/useky-vmo-brno Velký městský okruh Brno (VMO Brno) – Úseky VMO Brno]</ref> Také kvůli zvýšenému náporu individuální dopravy město delší dobu usiluje o budování parkovacích domů a podzemních parkovacích stání, tato snaha se ale zatím ne vždy setkává s uspokojivým úspěchem.<ref>[http://brno.idnes.cz/s-firmou-ktera-mela-stavet-parkovaci-domy-brno-neprodlouzi-smlouvu-11a-/Brno-zpravy.aspx?c=A110209_1529279_brno-zpravy_dmk S firmou, která měla stavět parkovací domy, Brno neprodlouží smlouvu]</ref>

[[Soubor:LKTB dep front.jpg|thumb|[[Letiště Brno-Tuřany|Mezinárodní letiště Brno - Tuřany]] je se svými pravidelnými i charterovými lety druhým největším letištěm v ČR.<ref>[http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=27204&TypeID=2 Portál Jihomoravského kraje - Základní údaje o Jihomoravském kraji - Základní údaje o Jihomoravském kraji]</ref>]]
'''Leteckou dopravu''' umožňují dvě fungující letiště, jedním je mezinárodní veřejné [[Letiště Brno-Tuřany|letiště Tuřany]]. Osobní doprava na tomto letišti zažívá v posledních letech velký nárůst, létají odtud pravidelné linky například do [[Londýn]]a, [[Milán]]a, [[Řím]]a a dalších měst,<ref>[http://www.airport-brno.cz/ Letiště Brno, mezinárodní letiště Brno Tuřany - Česká Republika]</ref> letiště je mimo jiné také jednou ze dvou základen [[Letecká služba Policie ČR|letecké služby Policie ČR]].<ref>[http://www.policie.cz/clanek/nova-koncepce-letecke-sluzby-policie-cr.aspx Nová koncepce Letecké služby Policie ČR - Policie České republiky]</ref> Druhým je malé vnitrostátní [[letiště Medlánky]] sloužící především rekreačním aktivitám, jako jsou lety balónem, lety [[kluzák]]ů či pilotáž leteckých [[Rádiem řízený model|RC modelů]].<ref>[http://www.akmedlanky.cz/ Aeroklub Brno Medlánky]</ref><ref>[http://www.frc-er.cz/ Stránky medláneckých leteckých modelářů]</ref><ref>[http://letistecr.cz/zajimavosti/circa-urbem-brunensis-2-netopyrky-za-kominem.aspx Zajímavosti: Circa urbem Brunensis 2. – Netopýrky za Komínem]</ref>

'''Cyklistika''' je ve městě rozšířená také díky nížinnému charakteru krajiny, stávající cyklostezky v roce 2011 měřily celkově přibližně 38 km,<ref>[http://www.brnonakole.cz/zmeny-mesta-v-roce-2010/ Brno na kole » Změny města v roce 2010]</ref> cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede také zhruba 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně.<ref>[http://www.cyklobrnowien.cz/cyklostezka/ O nás - Cyklostezka Brno Vídeň]</ref> Městem prochází i několik turistickým stezek [[Klub českých turistů|KČT]].

== Ekonomika ==
[[Soubor:130310m15.jpg|thumb|Brno má vysoký poměr množství volných pracovních míst vůči počtu nezaměstnaných, společně s [[Praha|Prahou]] a [[Plzeň|Plzní]] (stav 2009)]]

Od roku [[1990]] zaniklo mnoho firem, vytvořených nebo vyčleněných v rámci privatizace z bývalých [[Národní podnik|národních podniků]]. Byly mezi nimi i&nbsp;některé tradiční firmy. Jiné podniky byly restrukturalizovány a&nbsp;v&nbsp; konkurenčním prostředí se udržely. Zatímco před rokem 1990 měly v&nbsp;Brně velkou váhu strojírenské podniky, od té doby se hospodářství města do značné míry přeorientovalo na lehký průmysl, logistiku a&nbsp;služby. V&nbsp;současnosti zažívají tato odvětví nebývalý rozvoj, o&nbsp;čemž svědčí i&nbsp;to, že v&nbsp;roce [[2011]] na 21.&nbsp;ročníku Veletrhu nemovitostí a&nbsp;investičních příležitostí MIPIM ve francouzském Cannes dostalo Brno trojí prestižní ocenění v&nbsp;soutěži ''Cities of the Future'' (města budoucnosti).<ref>[http://oko.brno.cz/index.php?nav01=7816&nav02=18055&nav03=18062 Brno je Městem budoucnosti]</ref> Výrobní závody se soustřeďují především do nových průmyslových zón v&nbsp;Brně a&nbsp;okolí, jakými jsou [[Černovická terasa]], [[Český technologický park]], [[Průmyslová zóna Modřice]], [[Průmyslová zóna Šlapanice]] a další.

=== Zpracovatelský průmysl ===
Mezi nejznámější firmy brněnské historie patří strojírny [[Zetor]] (světoznámý výrobce [[traktor]]ů), [[Zbrojovka Brno]] (mj. výrobce pušek), [[Královopolská]] (významná strojírna v&nbsp;[[Brno-Královo Pole|Králově Poli]]), První brněnská strojírna a další. V&nbsp;19. století Brno díky vysoce rozvinutému [[textilie|textilnímu]] průmyslu získalo přezdívku „rakouský“ resp. „moravský [[Manchester]]“.

=== Terciární a kvartérní sektor ===
[[Soubor:Trojčata na Šumavské I.jpg|thumb|left|upright|Výškové kancelářské budovy přezdívané jako „[[Kancelářský komplex Šumavská|Brněnská trojčata]]“]]
[[Soubor:Majorettes SHK.JPG|thumb|[[Brněnské výstaviště]] je jedním z předních evropských výstavišť.<ref name="vystaviste"/> (Fotografie zachycuje Obchodně průmyslový palác z roku 1928.<ref>[http://www.bam.brno.cz/objekt/c164-obchodne-prumyslovy-palac-pavilon-a Obchodně průmyslový palác (pavilon A) | Objekty | Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1918–1945]</ref>)]]
Společnost [[Veletrhy Brno]], dříve Brněnské veletrhy a výstavy, vlastní značně rozsáhlé a architektonicky okázalé [[Brněnské výstaviště]], na němž se každoročně pořádá řada výstav a [[veletrh]]ů s&nbsp;mezinárodní účastí. Brněnské výstaviště je svými 0,13&nbsp;km² výstavní plochy jedním z největších výstavišť světa, zaujímá 23. místo, jeho celková rozloha činí 0,36&nbsp;km².<ref name="vystaviste">[http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost/ Informace o společnosti - Veletrhy Brno]</ref> Mezi hlavní události patří Autosalon, [[Mezinárodní strojírenský veletrh]], [[Go-Regiontour]] a další. Dříve mezi hlavní akce patřil i veletrh moderní počítačové a komunikační techniky [[Invex]]. Brno také ve světě módy proslulo po Evropě pořádáním mezinárodního módního veletrhu Styl s výstavou Kabo.<ref>[http://www.ct24.cz/ekonomika/99274-brno-centrem-mody-zacinaji-styl-a-kabo/ Brno centrem módy - začínají Styl a Kabo]</ref>

V Brně také roste mnoho velkých [[Administrativa|administrativních]] center především podél ulic Heršpické a Vídeňské na jihu města, příkladem může být [[Český technologický park]],<ref>[http://www.technologypark.cz Český technologický park]</ref> společný projekt britské firmy B&O&nbsp;a města, [[Spielberk Office Centre]], [[Brno Business Park]], [[Axis Office Park]], [[Vienna Point Brno]] a další. Po roce 2000 v Brně otevřely svoje pracoviště zahraniční technologické firmy jako [[IBM]], [[Honeywell]], [[Siemens AG|Siemens]], [[AVG Technologies]], [[Cisco Systems]], [[AT&T]], [[Silicon Graphics|SGI]], [[Red Hat]], [[Alstom]], [[Motorola]]<ref>[http://www.technologypark.cz/en/seznam-klientu/motorola.whtml Motorola]</ref> a jiné. Přirozeně řada těchto firem má v Brně svá sídla pro Českou republiku, například Red Hat in the Czech Republic,<ref>[http://www.cz.redhat.com/ Red Hat in the Czech Republic]</ref> AVG Technologies CZ, s.r.o.,<ref>[http://www.avg.com/de-en/contacts#tba2 AVG Antivirus and Security Software - Contact us]</ref> SGI Česká republika<ref>[http://www.sgi.com/global/cz/ SGI Česká republika]</ref> nebo mají v Brně své významné mezinárodní centrály, například Honeywell Global Design Center Brno, IBM Delivery Centre Central Europe Brno<ref>[http://www-05.ibm.com/employment/cz/cs/ibm-centre-brno/index.html IBM Delivery Centre Central Europe Brno]</ref> a další. Svá sídla mají v Brně i významné domácí firmy, například známý dopravce [[Student Agency]], IT společnost GyTy a řada dalších.

V posledních letech se v Brně začíná také rozvíjet kvarternární sektor ekonomiky, tedy činnosti ve [[Věda|vědě]], [[výzkum]]u a [[školství]], příkladem může být [[CEITEC]] (Středoevropský technologický institut),<ref>[http://www.muni.cz/ceitec Centre for Nanotechnology and Microtechnology]</ref> International Clinical Research Centre in Brno (ICRC),<ref>[http://www.european-hospital.com/en/article/631-International_Clinical_Research_Centre_in_Brno.html International Clinical Research Centre in Brno]</ref> AdMaS (Advanced Materials, Structures and technologies) <ref>[http://www.admas.vutbr.cz/ Pokročilé materiály a konstrukce, matematické modelování]</ref> nebo Cetocoen (Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí).<ref>[http://www.cetocoen.cz/ CETOCOEN je ve světě unikátním a ojedinělým projektem]</ref> Město nadále vyvíjí snahy tyto aktivity podporovat, příkladem může být [[Jihomoravské inovační centrum]]<ref>[http://www.jic.cz/ Jihomoravské Inovační Centrum]</ref> a jeho [[Technologický inkubátor VUT]].<ref>[http://www.jic.cz/technologicky-inkubator-vut-1 Technologický inkubátor VUT]</ref>

==== Prodejní síť ====
[[Soubor:Vaňkovka, Brno (2).jpg|thumb|upright|[[Vaňkovka]] je jedním z nejoblíbenějších nákupních center ve městě]]
{{podrobně|Obchodní domy v Brně}}
V Brně se nachází velké množství nákupních center, jedněmi z nejoblíbenějších jsou [[Vaňkovka|Galerie Vaňkovka]], [[Nákupní centrum Královo Pole]] a [[Olympia Brno]],<ref>[http://www.ibrno.cz/index.php?sec=rubrika&id_rubrika=25&id_zprava=19054#zprava_19054 V Brně je nejoblíbenější Nákupní centrum Královo Pole, Galerie Vaňkovka a Olympia], Brno Bussiness, Aktuality – Ekonomika, 29. 6. 2010 15:17</ref> která však z větší části leží až za hranici města. Největšími jsou Olympia Brno, která je druhým největším obchodním centrem v České republice, a [[Avion Shopping Park Brno]]. Některá velká nákupní centra jsou otevřena non-stop, jako například již zmíněné Nákupní centrum Královo Pole,<ref>[http://oteviracidoba.info/tesco Tesco - otevírací doba]</ref> zároveň je běžné, že ve velkých nákupních centrech jsou pravidelně pořádány různé výstavy a kulturní akce, například ve Vaňkovce,<ref>[http://www.galerie-vankovka.cz/cz/akce GALERIE VAŇKOVKA, nákupní a společenské centrum - Akce]</ref> Olympii a dalších.

Brno má v současnosti plošný standard [[maloobchod]]ní prodejní plochy 1,5 m² na obyvatele, což je stav plně srovnatelný s podmínkami ve městech západní Evropy.<ref name="gakz"/>

==== Turismus ====
[[Soubor:Brno - Žulové hodiny.jpg|thumb|upright|left|[[Brněnský orloj]]]]
{{podrobně|Seznam konzulátů v Brně|Seznam partnerských měst Brna|Seznam hotelů v Brně|Seznam brněnských památek}}
[[Cestovní ruch|Turismus]] zaznamenává v&nbsp;Brně od 90. let 20. století velký rozmach. Město je výchozí [[Turistika|turistickou]] destinací za poznáním přírodních a kulturních zajímavostí Brna a jižní Moravy. Na severovýchodě území Brna začíná [[chráněná krajinná oblast Moravský kras]] a na jih se rozprostírají vinice s&nbsp;vinnými sklípky. Město je ze severu, východu i západu obklopeno zachovalými [[smíšený les|smíšenými lesy]], které nabízejí mnoho příležitostí pro turistiku a cykloturistiku, na území města, mezi několika městskými částmi se nalézá [[obora Holedná]]. Roku 2006 navštívilo brněnská informační centra přes 205 tisíc turistů, z&nbsp;toho 83 tisíc cizinců. Nejvíce město navštěvují Rusové, Poláci a Italové, v&nbsp;jarním období Němci, Rakušané, Španělé a turisté z&nbsp;Asie a USA.<ref>[http://www.brno.cz/index.php?nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=2875&nav05=2597&nav06=5235&nav07=5254&nav08=9107 Kolik zubů má brněnský drak? ptají se cizinci], ''Brněnský deník'' 24. července 2007</ref>

Počet přenocování zahraničních turistů v ubytovacích zařízeních v Jihomoravském kraji v roce 2008 překročil 778&nbsp;tisíc.<ref>[http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?PubID=127586&TypeID=7 Analýza návštěvnosti jižní Moravy v letech 2001 až 2009]</ref> Takto vysokého zastoupení zahraničních návštěvníků kraje lze připsat významu Brna jako regionální obchodní a kulturní [[metropole]], vytvářející potenciál pro příjezdový cestovní ruch orientovaný na veletržní a kongresovou turistiku a také jižní Moravě, jako kraji vína s řadou kulturních, historických a přírodních zajímavostí.{{#tag:ref|Mezi vyhledávané zajímavosti jižní Moravy, může patřit například [[Lednicko-valtický areál]], který je památkou UNESCO, chráněná krajinná oblast [[Moravský kras]], Templářské sklepy v [[Čejkovice (okres Hodonín)|Čejkovicích]], [[Pernštejn (hrad)|hrad Pernštejn]], nebo například [[Znojemské podzemí]].|group="pozn."}} Ve městě bylo na konci roku 2007 celkem 59 hotelů a 23 jiných hromadných ubytovacích zařízení, jejich celková kapacita byla 9002 lůžek a 4316 pokojů.<ref name="gakz"/>

V oblasti [[Cestovní ruch|cestovního ruchu]] v Brně na nějakou dobu vzbudilo nečekaný zájem odhalení [[Brněnský orloj|hodinového stroje na náměstí Svobody]] (nepřesně označovaného jako Brněnský orloj{{#tag:ref|Ve skutečnosti se ovšem nejedná o [[orloj]] v pravém smyslu slova, neboť jako orloj by se správně měly označovat pouze tzv. astronomické hodiny. Jde spíše o unikátní sochu oslavující rok 1645, kdy se Brno jako jediné město v celé zemi ([[Markrabství moravské]]m) dokázalo ubránit přesile švédské armády a utvrdilo tak svoji pozici jejího prvního hlavního města.|group="pozn."}}) vyrobeného z africké [[Žula|žuly]] a záměrně tvarovaného tak, aby připomínal [[projektil]], ovšem někdy též tvarově ztotožňovaného s penisem. Tato záležitost byla silně medializována a stavba se velmi brzy stala kontroverzní a známou v celé České republice.
{{clear}}

== Správa a členění města ==
[[Soubor:Městské části Brna a jejich znaky.png|thumb|[[Městské části Brna]] a jejich znaky]]
{{podrobně|Seznam představitelů Brna}}
Brno je územně členěné [[statutární město]] s&nbsp;[[magistrát]]em a [[primátor]]em, spravované podle statutu města Brna. Vedle zastupitelstva a rady je orgánem města i&nbsp;sněm starostů, jehož členy jsou [[starosta|starostové]] jednotlivých brněnských [[městská část a městský obvod|městských částí]] a primátor města Brna.

Brno samo o sobě tvoří [[okres Brno-město]], tedy je [[obec s rozšířenou působností|obcí s&nbsp;rozšířenou působností]] pouze pro vlastní území. Pro účely [[Senát Parlamentu České republiky|senátních]] voleb je území Brna rozděleno mezi volební obvody [[Senátní obvod č. 55 - Brno-město|55]], [[Senátní obvod č. 58 - Brno-město|58]], [[Senátní obvod č. 59 - Brno-město|59]] a [[Senátní obvod č. 60 - Brno-město|60]].

=== Městské části ===
{{podrobně|Členění Brna|Městské části Brna}}
Správní členění Brna prošlo dramatickým a dlouhým vývojem, zvláště pak po roce 1945. Od podzimu 1990 se Brno člení na 29 [[samospráva|samosprávných]] městských částí. Každá z&nbsp;nich má vlastní volené [[zastupitelstvo]], radu a starostu, znak a vlajku. Brno se skládá celkově ze 48 katastrálních území, jejichž hranice jsou často rozděleny do několika městských částí. Velikost městských částí se zásadně liší od zhruba 500 obyvatel (MČ [[Brno-Útěchov]]) až po přibližně 90 tisíc obyvatel (MČ [[Brno-střed]]).

Mezi největší městské části Brna patří (dle počtu obyvatel) [[Brno-střed]], [[Brno-sever]], [[Brno-Bystrc]] a [[Brno-Královo Pole]]. Naopak nejmenší městské části jsou [[Brno-Kníničky]], [[Brno-Útěchov]] a [[Brno-Ořešín]]. Dle katastrální výměry jsou největšími městskými částmi [[Brno-Bystrc]], [[Brno-Tuřany]], [[Brno-Líšeň]] a [[Brno-střed]], nejmenšími pak [[Brno-Útěchov]] a [[Brno-Nový Lískovec]].

== Úřady a instituce ==
=== Justiční ===
V Brně sídlí je [[soudní moc|justičním]],<ref>[http://brno.idnes.cz/pravni-stat-musi-respektovat-moralni-pravidla-uvedla-on-line-dekanka-prav-15v-/brno-zpravy.aspx?c=A091202_1298326_brno_dmk Právní stát musí respektovat morální pravidla, uvedla on-line děkanka práv], iDNES.cz, 2. prosince 2009</ref> centrem [[Česká republika|České republiky]], čímž je [[soudní moc]] i&nbsp;geograficky oddělena od moci [[Výkonná moc|výkonné]] a [[Zákonodárná moc|zákonodárné]] sídlící v [[Praha|Praze]]. V Brně sídlí v bývalé [[Zemská sněmovna v Brně|Zemské sněmovně]] v Joštově ulici [[Ústavní soud České republiky]].<ref>[http://www.concourt.cz/clanek/kontakty Ústavní soud České republiky – kontakty]</ref> Své sídlo zde má i [[Nejvyšší soud České republiky]] (Burešova ulice),<ref>[http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/Kontakty Nejvyšší soud České republiky – kontakty]</ref> [[Nejvyšší správní soud České republiky]] ([[Moravské náměstí]])<ref>[http://www.nssoud.cz/kontakty Nejvyšší správní soud České republiky – kontakty]</ref> a [[Nejvyšší státní zastupitelství]] (Jezuitská ulice).<ref>[http://portal.justice.cz/nsz/hlavni.aspx?j=39&o=29&k=459 Nejvyšší státní zastupitelství České republiky – kontakty]</ref>
<gallery>
Soubor:Moravská Zemská Sněmovna II.jpg|Bývalá [[Zemská sněmovna v Brně|Moravská zemská sněmovna]], dnes sídlo [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu České republiky]]
Soubor:Brno-Nejvyšší správní soud ČR.jpg|[[Nejvyšší správní soud České republiky]] na [[Moravské náměstí|Moravském náměstí]]
Soubor:Justiční palác v Brně.jpg|Justiční palác, sídlo [[Krajský soud v Brně|Krajského soudu v Brně]]
Soubor:Budova Nejvyššího soudu ČR.jpg|Budova Nejvyššího soudu ČR
</gallery>

[[Soubor:Palace of justice, Brno.jpg|thumb|Justiční areál v Brně, sídlo Městského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov]]
Pro celé město má působnost jako okresní soud [[Městský soud v Brně]], pro okolní obce má působnost [[Okresní soud Brno-venkov]], oba sídlí v novém [[Justiční areál Brno|Justičním areálu Brno]] na Polní ulici. Také zde sídlí [[Krajský soud v Brně]] (Rooseveltova ul.) s působností pro celou jižní Moravu, také krajské, okresní a městské [[státní zastupitelství]] a pobočka Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (Moravské náměstí).

=== Vzdělávací ===
{{Podrobně|Seznam vysokých škol v Brně|Seznam středních škol v Brně}}
V Brně sídlí celkem 33 fakult 13 různých univerzit a vysokých škol.<ref name="bvc2010"/> První vysoké školy zde byly založeny na konci 19. století, mezi nimi byla předchůdkyně [[Vysoké učení technické v Brně|Vysokého učení technického v Brně]], která byla svého času byla jedinou institucí poskytující vysokoškolské vzdělání na Moravě, od roku 1899 v češtině. Roku 1918 vznikla [[Veterinární a farmaceutická univerzita Brno]], která je jedinou univerzitou v ČR nabízející studijní program veterinární medicíny. Později byla založena [[Masarykova univerzita]] (1919), jež se stala druhou největší univerzitou v České republice a největší univerzitou na Moravě. Téhož roku (1919) byla zřízena také [[Mendelova univerzita v Brně]], která je mimo jiné nejstarším vysokým zemědělským a lesnickým učením v dnešní České republice. Později vznikly i další veřejné vysoké školy jako například [[Univerzita obrany]], jediná vojenská vysoká škola v České republice nebo [[Janáčkova akademie múzických umění v Brně|Janáčkova akademie múzických umění]], o jejíž vznik v Brně za svého života usiloval známý umělec [[Leoš Janáček]]. Po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] byly zakládány také soukromé vysoké školy, z nichž dnes největší jsou [[B.I.B.S.]], [[Akademie STING]] či [[Vysoká škola Karla Engliše]]. V současné době na veřejných vysokých školách v Brně studuje asi 84 tisíc studentů a přes 6 tisíc studentů na soukromých vysokých školách.<ref name="bvc2009"/>

V Brně se nachází také celkem 63 středních škol různého zaměření, jako jsou gymnázia, střední průmyslové školy a další, čtyři z nich jsou zřizovány církvemi. Na středních školách v Brně studuje celkově přes 31 tisíc studentů, což je asi polovina všech středoškolských studentů Jihomoravského kraje. Krom toho je v Brně zřízeno celkem 12 vyšších odborných škol s téměř 3 tisíci studenty. Tedy v Brně celkově studuje přes 120 tisíc studentů. Ve městě je dále zřízeno 66 obecních základních škol, 4 základní školy soukromé a 1 církevní celkem s přibližně 25 tisíci žáky.<ref name="bvc2010"/>

=== Náboženské ===
{{podrobně|Seznam náboženských staveb v Brně|Seznam církevních institucí v Brně}}
V Brně působí řada církevních institucí a je zde možné nalézt desítky náboženských staveb. Na území města je celkem [[Seznam kostelů v Brně|42 kostelů a chrámů]], z toho [[Katedrála svatého Petra a Pavla|jedna katedrála]] a [[Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Brno)|jedna bazilika]], [[Seznam kaplí v Brně|32 kaplí]] a několik [[Seznam klášterů v Brně|desítek klášterů]]. Dále [[brněnská mešita]], která je první v České republice,<ref name="mesita">[http://www.mesita.cz/ Mešita Brno]</ref> a [[synagoga Agudas achim]],<ref>[http://www.zob.cz/?q=synagoga-brno Synagoga Brno | Židovská obec Brno | JEWISH COMMUNITY BRNO]</ref> v Brně dříve stála také [[Velká synagoga (Brno)|Velká synagoga]]<ref>[http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14723 Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)]</ref> a [[Nová synagoga (Brno)|Nová synagoga]].<ref>[http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14727 Města, obce, osady a samoty zaniklé nebo částečně zaniklé po roce 1945 (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)]</ref> Město je sídelním místem biskupství [[diecéze brněnská|brněnské římskokatolické diecéze]] a [[Církevní soud|církevního soudu]],<ref>[http://www.biskupstvi.cz/cirkevnisoud/ Diecézní církevní soud brněnské diecéze]</ref> biskupství [[Brněnská diecéze Církve československé husitské|brněnské diecéze Církve československé husitské]] a [[Brněnský seniorát|brněnského seniorátu Českobratrské církve evangelické]]. Město usiluje též o zřízení [[Papežská univerzita|papežské univerzity]].<ref>[http://brno.idnes.cz/brno-zpravy.aspx?c=A110523_103143_domaci_jj V Brně se chystá papežská univerzita, učit bude o manželství a rodině - iDNES.cz]</ref>

=== Ostatní úřady a instituce ===
{{podrobně|Seznam lůžkových zdravotnických zařízení v Brně}}
Mezi další celostátní orgány sídlící v&nbsp;Brně patří sídlo [[Veřejný ochránce práv|Veřejného ochránce práv]] v Údolní ulici,<ref>[http://www.ochrance.cz/ Veřejný ochránce práv]</ref> [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]] na třídě Kapitána Jaroše,<ref name="competcz"/> [[Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí]] na [[Šilingrovo náměstí|Šilingrově náměstí]],<ref name="umpod">[http://www.umpod.cz/ Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí]</ref> [[Zvláštní matrika|zvláštní mezinárodní matrika]] u úřadu městské části Brno-střed v Dominikánské ulici, [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce]] v Květné ulici,<ref name="szpi">[http://www.szpi.gov.cz/ Státní zemědělská a potravinářská inspekce | Hlavní stránka]</ref> [[Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský]] v Hroznové ulici, [[Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv]] v Hudcově ulici a [[Vinařský fond]] v budově krajského úřadu na Žerotínově náměstí.

V Brně sídlí i profesní komory některých profesí, jsou to [[Exekutorská komora České republiky]] na Radnické ulici,<ref>[http://www.ekcr.cz/ Exekutorská komora České republiky]</ref> [[Komora daňových poradců]] v Kozí ulici, [[Komora patentových zástupců]] v Gorkého ulici, [[Komora veterinárních lékařů]] na Palackého třídě a jediná pobočka [[Česká advokátní komora|České advokátní komory]] na náměstí Svobody.

[[Soubor:Brno-Veveri - New regional palace from southwest.jpg|thumb|[[Nový zemský dům]], nyní sídlo krajského úřadu [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]]]]
V Brně se nachází i mnohé regionální úřady v čele s krajským úřadem [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]] na [[Žerotínovo náměstí (Brno)|Žerotínově náměstí]], své sídlo zde mají i úřady městských částí a krajské oddělení bezpečnostních složek či dalších úřadů. V Brně sídlí i [[Vazební věznice Brno]] a je zde zřízena pobočka [[Česká národní banka|České národní banky]],<ref name="pobockacnb">[http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/organizacni_struktura/pobocky/pob_brno.html Pobočka Brno - Česká národní banka]</ref> studio [[Česká televize|České televize]]<ref name="statutceskatelevizecz"/> a studio [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]].<ref name="zakonczrozhlas"/>

Město je také sídlem celkem 11 nemocnic, 5 odborných léčebných ústavů a mnoha dalších zdravotnických zařízení (stav 2007).<ref name="gakz"/> Například [[Fakultní nemocnice Brno]], patřící k největším zdravotnickým zařízením v České republice, v roce 2009 bylo v nemocnici ošetřeno více než milión pacientů. Ve městě je celkově 202 ordinací praktických lékařů, 302 ordinací stomatologů, 75 ordinací dětských lékařů a stovky dalších ordinací.<ref name="bvc2009"/> Pod [[Fakultní nemocnice u sv. Anny|fakultní nemocnicí u svaté Anny]] vzniká velké americko-evropské zdravotnické centrum klinické medicíny, stavba vzniká ve spojení s klinikou [[Klinika Mayo|Mayo]], základní kámen byl položen v roce 2008, první stavby mají být hotovy již na přelomu let 2011 a 2012.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | vydavatel = [[IHNed.cz]]
 | titul = Američané vybrali pro kliniku Brno
 | url = http://domaci.ihned.cz/1-10070940-18197160-002100_d-a6
 | datum vydání = 2006-04-07
 | datum přístupu = 2009-11-8
}}</ref>
{{clear}}

== Partnerská města ==
[[Partnerská města|Partnerskými městy]] Brna jsou:<ref name="Brno">{{cite web|url=http://www.brno.cz/index.php?nav02=1985&nav01=34&nav03=1010&nav04=1016&nav05=1249&nav06=1272|title=Brno - Partnerská města|publisher= City of Brno|language=Czech|accessdate=2009-07-17}}</ref>

{|
| width="33%" valign="top" |
* {{flagicon|USA}} [[Dallas]], [[Spojené státy americké|USA]]
* {{flagicon|UK}} [[Leeds]], [[Spojené království]]
* {{flagicon|FRA}} [[Rennes]], [[Francie]]
* {{flagicon|NED}} [[Utrecht]], [[Nizozemsko]]
| width="33%" valign="top" |
* {{flagicon|Litva}} [[Kaunas]], [[Litva]]
* {{flagicon|GER}} [[Lipsko]], [[Německo]]<ref name="Leipzig">{{cite web|url=http://www.leipzig.de/int/en/int_messen/partnerstaedte/|title=Leipzig - International Relations|publisher=©  2009 Leipzig City Council, Office for European and International Affairs|accessdate=2009-07-17}}</ref>
* {{flagicon|AUT}} [[Sankt Pölten]], [[Rakousko]]
* {{flagicon|AUT}} [[Vídeň]], [[Rakousko]]
| width="33%" valign="top" |
* {{flagicon|UKR}} [[Charkov]], [[Ukrajina]]
* {{flagicon|POL}} [[Poznaň]], [[Polsko]]<ref name="Poznań">{{cite web|url=http://www.poznan.pl/mim/public/publikacje/pages.html?co=list&id=19&ch=20&instance=1017&lang=pl|title=Poznań Official Website - Twin Towns|work=1998–2008 Urząd Miasta Poznania|accessdate=2008-11-29}}</ref>
* {{flagicon|GER}} [[Stuttgart]], [[Německo]]<ref name="Stuttgart">{{cite web|title=Sister cities|url=http://www.stuttgart-tourist.de/ENG/city/zahlen-fakten.htm|work=2009 Official website of Stuttgart|accessdate=2009-07-17}}</ref>
* {{flagicon|RUS}} [[Voroněž]], [[Rusko]]
|}

== Metropole v okruhu 300 km ==
Tento orientační nástroj zobrazuje pouze města, která jsou hlavními městy států nebo zemí ve významu územní jednotky a jsou za [[metropole]] obecně v evropském kontextu považována a nebo s počtem obyvatel přesahujícím 300 tisíc. Vzdálenost je uvedena jako přibližná geografická vzdálenost bez ohledu na dopravní infrastrukturu.

{{Geografické okolí
|Střed = Brno   
|Sever = [[Vratislav (město)|Vratislav]]&nbsp;(~210&nbsp;km)
|Severovýchod = [[Ostrava]]&nbsp;(~140&nbsp;km), [[Katovice]]&nbsp;(~210&nbsp;km), [[Krakov]]&nbsp;(~260&nbsp;km)
|Východ =
|Jihovýchod = [[Budapešť]]&nbsp;(~260&nbsp;km)
|Jih = [[Vídeň]]&nbsp;(~110&nbsp;km), [[Bratislava]]&nbsp;(~125&nbsp;km)
|Jihozápad = [[Linec]]&nbsp;(~190&nbsp;km), [[Salzburg]]&nbsp;(~300&nbsp;km)
|Západ =
|Severozápad = [[Praha]]&nbsp;(~180&nbsp;km), [[Drážďany]]&nbsp;(~290&nbsp;km)
}}

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
<references />

{{Sisterlinks|commons=Category:Brno|wikt=Brno|n=Kategorie:Brno}}

=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Dřímal | jméno = Jaroslav | příjmení2 = Peša | jméno2 = Václav | spoluautoři = a kol. | titul = Dějiny města Brna I + II | vydavatel = Blok | místo = Brno | rok = 1969 / 1973 | počet stran = 296 / 380}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Brno : vývoj města, předměstí a připojených vesnic | vydavatel = Baset | rok = 2000 | místo = Praha | počet stran = 644 | isbn = 80-86223-11-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Procházka | jméno = Rudolf | spoluautoři = a kol. | rok = 2011 | titul = Dějiny Brna 1: Od pravěku k ranému středověku | vydavatel = Statutární město Brno a Archiv města Brna | místo = Brno | počet stran = 736 | isbn = 978-80-86736-25-9}}
* {{Citace monografie | příjmení = Klenovský | jméno = Jakub | titul = Brno židovské : historie a památky židovského osídlení města Brna = Jewish Brno : history and monuments of the Jewish settlement in Brno | vydání = 3. upr. a rozš | vydavatel = ERA | místo = Brno | rok = 2002 | počet stran = 118 | isbn = 80-86517-44-6}}
* {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | titul = Památky Brna | vydavatel = Národní výbor města Brna | místo = Brno | rok = 1989 | počet stran = 183 | isbn =}}
* {{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | odkaz na autora = Bohumil Samek | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1994 | počet stran = 651 | isbn = 80-200-0474-2}}

=== Externí odkazy ===
* [http://www.brno.cz Statutární město Brno]
* [http://www.ticbrno.cz Turistické informační centrum Brno]
* [http://encyklopedie.brna.cz Encyklopedie dějin města Brna]
* [http://vilemwalter.cz/mapy/ Staré mapy města Brna]

{{Čerpáno z Wikipedie|Brno|9499446}}